Rozhovory

Duchovní vůdce, který má blízko k maličkým

Redakce Jesuit.cz

Jaké období prožívá katolická církev v okamžiku, kdy si připomínáme druhé výročí pontifikátu papeže Františka?

Je to velmi intenzivní období. Uskutečňují se různé procesy, které zahájil papež František, zvláště synodní proces, jenž pro něj má mimořádný význam. Celá církev je tedy v pohybu, nejen proto, aby reflektovala, ale také aby shromáždila své zkušenosti. Z tohoto pohledu je vedení papeže Františka velmi důležité, protože z morálního hlediska je to vedení seshora, zároveň je ale schopno vyvolat reflexi zespodu. Dále je to velmi intenzivní historické období, plné zajímavých aspektů, ale také napětí, které je zvláště tíživé na Blízkém východě. Klíčové slovo, které v tom všem papež používal během svých mezinárodních cest, bylo „harmonie“.

Na co jste myslel 13. března před dvěma lety, když byla oznámena volba tehdejšího kardinála Bergoglia papežem? Byl jste překvapený?

Naprosto překvapený! Dokonce si vzpomínám, že půl hodiny před volbou se mě jeden komentátor dění ve Vatikánu zeptal, jestli by zvolení Bergoglia mohlo být reálná. Řekl jsem mu, že samozřejmě ne, že je to naprosto nemyslitelné. Bylo to velké překvapení, velký úžas, po kterém následovalo další překvapení, když jsem viděl, jak se tento muž chová a jaká slova říká. Byl to tedy zážitek absolutního úžasu.

Jaké jsou nejvýznačnější rysy pontifikátu papeže Františka?

Je jich mnoho. Řekl bych, že je to mnohostranný pontifikát, abych použil obraz, který je papeži velmi drahý. Skutečnost, která na mě v tomto okamžiku působí obzvláště, je rozměr jazyka. Jazyk papeže má velmi blízko k lidem, společnému cítění, řekl bych téměř k jazyku ulice, takže mu všichni rozumí. A přesto, tento tak prostý a tak důvěrně známý jazyk vyjadřuje velkou schopnost být průvodcem, být vůdcem. Vzpomínám si mimo jiné, že jeden muslimský vůdce, který papeže Františka poznal už dříve, mi řekl, že jeho zvolením v roce 2013 svět získal vůdce. Tedy nejen vůdce pro katolíky, ale osobnost, která je schopná říci něco, co má morální význam pro všechny.

Papeže Františka lze podle vás považovat za pohodlného či nepohodlného papeže?

Není ani pohodlný ani nepohodlný. Je to papež, jakého považuji za příhodného pro dobu, ve které žijeme. Koneckonců, pokud se na to podíváme očima víry, Pán se v současné době stará o svou církev tím, že jí dává průvodce, kterého potřebuje k tomu, aby na své cestě mohla jít dál. Takže, řekl bych, toho správného průvodce, který má rysy „pohodlnosti“ v tom smyslu, že lidé se nacházejí v jeho slovech, chápou ho a rozumí jeho poselství. „Nepohodlný“ je papež František v tom, že jeho poselství zjevně není „sladkým“ poselstvím, ale vyzývá k závazku, ke každodennímu boji.

Jak hodnotíte veřejné intervence papeže Františka, které učinil ve svých spisech, katechezích či projevech během svých cest po Itálii a v zahraničí?

Mám pocit, že nejhlubší důvod, který vede papeže Františka k tomu, aby promlouval, je, že chce, aby lidé pocítili Boží milosrdenství: to pořád opakuje, různými způsoby a v mnoha kontextech. To znamená, že Bůh není Bohem, který trestá, který nad vším dohlíží a vše ostře kritizuje, ale je to Bůh, který nabízí milosrdenství a především lidi přijímá, bez ohledu na jejich životní stav. Řekněme tedy, že tím motorem, základním impulzem jeho učení je misionářský impulz, který je schopen dát člověku pocítit Boží náruč, jež objímá každého.

Zdroj: RaVat

 odeslat článek     vytisknout článek