Články / Rozhovory Dnes je 4. 12. 2022  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Rozhovory

         A     A     A

V náročných podmínkách, ale s vírou

Středa, 1.4.2015
Peter Girašek o svém působení mezi uprchlíky v iráckém Kurdistánu

Redakce Jesuit.cz

V rámci své třetí probace slouží mladý slovenský jezuita Peter Girašek, který dříve působil v Bratislavě jako socius slovenského provinciála, již tři měsíce na misii Jezuitské služby uprchlíkům (JRS, Jesuit Refugee Service) v Libanonu. Nedávno navštívil také pobočku JRS v iráckém Kurdistánu. Pět dní strávil v městě Arbíl v kurdské oblasti na severu Iráku, kde se JRS stará o několik tisíc uprchlíků. Situaci v Iráku přirovnává ke třetímu týdnu ignaciánských Duchovních cvičení, který je zaměřený na Kristovo utrpení.



Jaká je situace v Arbílu?

Křesťané, kteří loni v srpnu uprchli z měst Mosul, Bakhdida (Qaraqoush), z údolí Ninive a dalších míst před ozbrojenci Islámského státu, se zde v Arbílu většinou nacházejí ve velmi náročné situaci. Od prvotního šoku, kdy si museli zachraňovat čistě jen své životy a životy svých blízkých, uplynulo již osm měsíců a oni stále žijí ve velmi provizorních podmínkách.

Měl jsem například možnost navštívit část Arbílu zvanou Ainkawa Mall. Je to rozestavěné obchodní centrum, ve kterém v nouzových podmínkách bydlí asi pět set křesťanských rodin. Sám bydlím ve farnost sv. Eliáše, Mar Elias; na dvoře té farnosti v tzv. karavanech bydlí asi dvě stě rodin. Karavan je provizorní unimo buňka anebo nějaký prostor, který mají k dispozici. Vždy je pro jednu rodinu, což znamená tři až osm osob. Někteří bydlí také v rodinných domech, a situace je taková, že v jednom rodinném domě žije čtyři až pět rodin.

Po prvotní, velmi kritické situaci na ně nyní doléhá trauma z toho, že jsou vysídleni ze svých domovů. Žijí ve městě, kde je všechno třikrát dražší, takže je zde skutečná chudoba, i ta hmotná. Je však třeba říci, že církev se zde velmi dobře stará. Pak je tu také mnoho jiných nevládních organizací, které jim poskytují různé služby, od distribuce jídla systémem stravenek až po zdravotní pomoc. Je zde například i slovenská Univerzita sv. Alžběty, která před několika měsíci v části Ozal zřídila kliniku, na které působí i slovenští lékaři.

Kromě křesťanů zde velké množství uprchlíků tvoří tzv. jezídové. Jsou to velmi chudí lidé, nemuslimové, nekřesťané. Islámský stát je vůči nim nejbrutálnější, protože nepatří mezi tzv. lidi Knihy. Islámský stát se rozprostírá asi 20 km od města, ale Arbíl je baštou Kurdistánu, takže navzdory všem okolnostem je tady klid a relativně bezpečno.

Jak křesťané v těchto podmínkách prožívají svou víru?

Jsou to křesťané východního obřadu, tedy různých východních obřadů: chaldejského, syrského, melchitského, tj. byzantského ritu, a jsou s nimi i kněží, řeholníci a řeholnice, neboť i oni sami jsou vlastně uprchlíky. Měl jsem možnost vidět, že v táborech anebo při unimo buňkách mívají kapli, kde se mohou pomodlit, případně je tam místnost na duchovní rozhovory, na rozhovory s knězem. V místě, kde bydlím, je kostel přímo na dvoře farnosti.

Z toho, co jsem mohl vidět a slyšet, když jsem hovořil s lidmi, mohu říci, že opravdu mají silnou víru a že svou situaci prožívají s vírou, ačkoli je to velmi náročné. Je to velmi těžká situace a těžké na tom je to, že to není poprvé. Mnozí z nich utíkají například již potřetí. Když Islámský stát ohrožoval a dobyl Mosul, utekli někteří z nich z Mosulu do Bakhdidy, a pak o něco později museli utíkat z Bakhdidy právě do Arbílu. Mnozí z těchto lidí jsou svědky konfliktu, který v Iráku probíhá již zhruba třicet let, takže už jsou unavení. Mnoho jejich příbuzných už dříve emigrovalo. Navštívil jsem například paní, jejíž rodina je již téměř celá v zahraničí, a ona se cítí a je velmi sama, opuštěná, a v Iráku ani nevidí žádnou perspektivu. Lidé zde tedy žijí ve velmi náročných podmínkách, ale s vírou.

Mohou tam děti chodit do školy?

Děti mohou chodit do školy tři dny v týdnu. Problém je však v tom, že na některých školách, protože jsme v Kurdistánu, se vyučuje čistě v kurdštině a mnohé děti kurdsky neumějí, neboť pocházejí z částí, kde se mluví arabsky. To je právě jedna z potřeb, na které se JRS snaží reagovat a těm lidem pomoci, a to takovým způsobem, že organizujeme – momentálně pro asi tři sta dětí – doplňkové vyučování na další tři dny, kde děti mohou mít právě ty předměty, které potřebují, a také arabštinu a kurdštinu.

Ke komunikaci používáš arabštinu?

Arabštinu spisovnou, ne hovorovou. Arabštinu fusha, tedy literární arabštinu, která se používá v psaném nebo oficiálním projevu. Oni tomu rozumějí, to není problém. Někdy potřebují přeložit z té místní arabštiny do fushy. Potěšilo mě, když mi řekli, že jsem první cizinec, který s nimi mluví arabsky. Takže byli překvapeni. Jsem velmi rád, cítím takovou vděčnost, že jsem s nimi mohl mluvit přímo v jejich jazyce a hovořit s nimi o jejich situaci, o jejich životech, mluvit s nimi o Bohu, o tom, že se za ně modlíme například i na Slovensku a pamatujeme na ně.


Jezuitská služba uprchlíkům (JRS, Jesuit Refugee Service) oslavila právě letos v březnu třicet pět let svého působení. Založena byla 19. března 1980 z iniciativy generálního představeného Tovaryšstva Ježíšova Pedra Arrupeho SJ, který tak reagoval na tehdejší uprchlickou krizi v čele se zástupy utečenců z Vietnamu. JRS pomáhá uprchlíkům, násilně vysídleným osobám a žadatelům o azyl. Pracuje v 51 zemích po celém světě. Jejím mottem je doprovázet, sloužit a bránit. Zaměřuje se na vzdělávání, pomoc při mimořádných událostech či sociální služby. Za dobu své existence JRS již pomohla více než 600 000 uprchlíků. Na chodu JRS se v současné době podílí na 1400 osob, z nichž většina pracuje jako dobrovolníci; patří mezi ně asi 78 jezuitských kněží, bratří a scholastiků, 66 řeholníků z jiných kongregací a více než 1000 laiků. K nim se navíc přidává mnoho uprchlíků, kteří se sami do programů zapojují jako učitelé či zdravotníci. Hlavní sídlo JRS je v Římě. Jejím současným mezinárodním ředitelem je německý jezuita P. Peter Balleis, kterého v listopadu letošního roku nahradí P. Thomas H. Smolich SJ z Kalifornie.

Redakčně upraveno
Zdroj: RaVat, SJWeb, Jesuits in Britain.
Foto: RaVat.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
20.7.2022 První setkání Taizé v Sýrii
28.12.2017 Byli Ježíš, Marie a Josef uprchlíci?
11.11.2017 Syrský jezuita v Praze hovořil o pronásledování křesťanů na Blízkém východě
25.10.2017 Na konferenci v Praze vystoupí i syrský jezuita
30.5.2017 V Itálii vzpomínali na uneseného jezuitu



Náš tip

Vánoční dárky od Pána Boha

Adolf Kajpr

Vánoční dárky jezuitského svědka víry Adolfa Kajpra (1902–1959) přinášejí krátký výběr z jeho promluv a textů na téma vtělení a narození Ježíše Krista. Mistrný kazatel i redaktor…
více »

Breviář

Kompletní online verze jezuitského breviáře v češtině

Na webu breviar.cz nyní můžete najít kompletní online verzi jezuitského breviáře v češtině. Ve spodní části stránky vyberte v roletce možnost „s vlastními texty jezuitského řádu (SJ)“ a stiskněte tlačítko „Potvrdit“.





Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže Za organizace dobrovolníků
Modleme se, aby rozvojové a dobrovolnické organizace nacházely osoby ochotné zapojit se do společného dobra a neustále hledat nové způsoby spolupráce na mezinárodní úrovni.
Národní úmysl Za návštěvníky půlnočních bohoslužeb
Modleme se za ty, kteří o Vánocích navštíví naše kostely, aby se nechali proniknout radostnou zvěstí.
více »

Nejbližší akce

Setkání pro zájemce o Tovaryšstvo


Osvícenská proměna náboženského života


Adventní koncert


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní obnova pro hasiče a členy Matice svatohostýnské


Adventní duchovní obnova pro všechny


Ignaciánské exercicie


Duchovní cvičení pro všechny, kteří přijali svátosti církve v dospělosti


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil