Články / Články Dnes je 19. 8. 2018  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Články

         A     A     A

Služba lidem má úžasnou sílu

Středa, 10.10.2007
Pozdrav Jana Palackého z misií v Albánii

Jan Palacký

V některých věcech jsme blíž Albánii než Itálii. Mám na mysli dobu ateizace a totality, která byla ovšem v Albánii násilnější, než v socialistickém Československu. Albánie ovšem nikdy nebyla vyhlášena za ateistickou. Podle statistik, které nedávno udělali Američané, je 70% Albánců jsou muslimové, 30% křesťané (pravoslavní a katolíci) a 0% ateisté. Takový je tedy výsledek teroru Envera Hodži. V novinách je každý den nějaký článek o situaci v Albánii v osmdesátých letech. Přečíst si je ale mohu jen, když svítí světlo, bohužel je však elektrický proud často vypnutý.

Při naší pouti na svatou Kláru jsem blíže poznal sekretáře našeho biskupa. On sám se k nám pozval a měl pěkné kázání. Je to zanícený diecézní kněz. Světil ho náš biskup Rok Mirdita. Mirdita je vlastně pozdrav: "Dobrý den!" Takže, když se zdravíme, zní to docela komicky: "Mirdita, monsignore Mirdita!" Tento Holanďan ve svém putovním zápalu předehnal i našeho Františka Líznu. Ještě před svěcením pěšky přešel skoro celou Evropu. Napsal o tom v angličtině krásnou a čtivou knihu. Putoval nejprve pěšky z Holandska do Říma, pak do Fatimy, do Jeruzaléma, a přes Medžugorje potom ještě do Lituanie. To vše ještě před kněžským svěcením, které proběhlo v Albánii v roce 1998. Dnes je mu přes padesát.

Vlast nebo smrt!

Byla tu u mne "balkánská delegace". Byli mezi nimi dva čeští jezuité, bratr Václav Dlapka a P. Josef Stuchlý, a osm příslušníků svěží mladé generace. Ubytoval jsem je u františkánů v Tiraně. Mohli si také dobře prohlédnout salesiánské centrum mládeže. V Tiraně se nyní pracuje na překladech různých Špidlíkových knih do albánštiny. Otevírá se tím nový prostor pro vzájemné pochopení.

Stále lépe také chápu, že komunistickému ateismu se zdaleka nepodařilo všechno zničit. Žijeme zde v dávné Dalmácii, která měla hluboké křesťanské kořeny. Někteří otcové napsali krásnou studii o tamních kostelech.

Uvažuji také, že s Boží pomocí rozšířím i svou lékařskou činnost. Uvažuji nad tím, že si zde zařídím malé lékařské pracoviště, jako dříve v Bolívii. Dalo by se asi začít s EKG. Lidé mě už všude znají jako "doktora". Já k tomu vždy přidávám, že jsem také katolický kněz a jezuita. Asi tak, jako jsem se představil při obědě na Kubě, když se mě ptali, co říkají lidé o Che Gevarrovi. Tak jsem odpověděl, že je to "svatý" člověk a "svatí" že potřebují vždy aspoň nějaký malý kult. Pak jsem se jim představil a řekl, že jsem kněz a jezuita a že si myslím, že na Kubě nebude nikdy lépe, dokud nezmizí tyto malé kulty. Bylo to ovšem na soukromé úrovni při obědě, kde bylo několik žen, farmaceutek. Byl to dobrý apoštolát. Ještě mně věnovaly minci s Che Gevarrou s nápisem "Vlast nebo smrt!"

Výročí Matky Terezy

5. září jsme oslavili desáté výročí od smrti blahoslavené Matky Terezy z Kalkaty. Večer v 6 hodin byla ve zbrusu nové katedrále svatého Pavla slavná bohoslužba ke cti nové blahoslavené. Zde v Albánii všechno touto velikou postavou dýchá. Vše se po ní jmenuje, například letiště, univerzita a dokonce i nejvyšší státní vyznamenání nese v názvu jméno Matky Terezy. Zdejší lidé už netrpělivě čekají na svatořečení své velké rodačky. Chybí ještě dva zázraky. Tak do toho musíme zahrnout i naše nemocné.

Během slavení mše jsem byl na místě, kde jsem se mohl sledovat tvář této slavné ženy vytvořené ředitelem školy Dona Boska z mořských mušliček. Katedrála stojí přímo proti bývalému mauzoleu Envery Hodži, a tak jsem rozjímal o tom, jak Matka Tereza otevřela Albánii celému světu a jak se naopak diktátor Enver Hodža marně snažil Albánii celému světu úplně zavřít.

Po těchto "mystických" zážitcích mě čekala studená sprcha. I po 27 letech lékařské praxe si musím prý obstarat nové osvědčení. Byrokracie je zde úžasně velká. Hned jsem si začal obávat, že po mně nakonec budou chtít i povolení od zemřelého diktátora Envera Hodži. Naštěstí mám dobré přátele v Itálii, tak se mi snad potřebný dokument podaří obstarat během několika týdnů.

Když se člověk zahledí do tváře blahoslavené Matky Terezy, tak si uvědomí, jak krása ducha prozařovala i její tvář. Služba lidem má úžasnou sílu. To by mělo prozařovat i naše jezuitské povolání. Také my musíme být misionáři lásky ve světě.

Redakčně zkráceno. Autor je jezuitský misionář. V minulosti působil na Madagaskaru a v Bolívii.



 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
14.7.2018 Biskup syrského Aleppa o situaci křesťanů v zemi
12.6.2018 Devadesátiny v Japonsku
8.6.2018 Zájem o křesťanství v Turecku roste
16.5.2018 Reportážní seriál Pod syrským nebem
5.4.2018 Jezuitské redukce v Paraguayi



Novinka

Žijeme v době papeže Františka

Michal Altrichter

Označení Žijeme v době papeže Františka podtrhuje, že se nacházíme uvnitř jeho pontifikátu. Text sleduje buď přímo komentář k jeho stanoviskům či k těm, kdo papeže hodnotí, nebo analyzuje, co je s jeho postojem spojené. Odpovídá též na otázku, zda papež rozděluje, nebo spíše připravuje na to, co je důvodem k plnější jednotě...
objednat »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Rodiny jako bohatství
Aby rozhodnutí, která mají dalekosáhlý ekonomický a politický dopad, chránila rodiny jako největší bohatství lidstva.
Národní úmysl: Za vnímání přírody a okolního světa jako daru, v kterém se Bůh zjevuje (srv. Žl 29/28).
více »

Nejbližší akce

Duchovní cvičení s Živými kameny


Pouť jezuitských přátel a spolupracovníků


Magis Panama 2019


více »

Nejbližší duchovní akce

Ignaciánské exercicie (Kurz 255)


Duchovní cvičení pro varhaníky a chrámové zpěváky


Duchovní obnova pro mladé


Duchovní cvičení pro všechny


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil