Aktuality

Jezuité ve Španělsku přivítali generálního představeného

Pobyt P. generála v Andalusii byl pro něho mimo jiné příležitostí k bratrskému sdílení se spolubratry v Malaze. Navštívil ošetřovnu komunity svatého Stanislava, kde předsedal eucharistii a přijal pozvání k obědu. Nejdříve však zašel do kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, aby se spolu s jezuitskou komunitou modlil u hrobky otce Tiburcia Arnaize. Ten byl blahořečen v říjnu 2018 v Malaze během mše svaté, které předsedal kardinál Becciu.

Otec Arnaiz (1865 - 1926) byl obyvateli Malagy utíván od své smrti. Poutníci přicházejí každý den k jeho hrobu, aby se modlili a prosili o jeho přímluvu a podporu. Osmnáctého dne každého měsíce se mnoho jeho ctitelů účastní eucharistie na jeho památku. V roce 2005 se uskutečnila veřejná kampaň na podporu výstavby památníku na jeho počest.

Co konkrétně udělal otec Arnaiz, že je jeho kult tak živý? Na první pohled nic neobvyklého: byl to apoštol své doby, jezuita plně oddaný své službě jako kazatel evangelia. Zvláštní péči věnoval venkovským a opuštěným oblastem své země a založil sdružení pro zasvěcené ženy. Jeho „mise“ byly obrazem religiozity své doby; lze je snadno označit za „tradiční“, protože se soustředily na svátosti eucharistie a smíření, na Boží lásku vyjádřenou oddaností Nejsvětějšímu Srdci a modlitbu růžence.

Jak může tento kněz oslovit tak odlišné současné generace? Svojí autentičností, která vyplynula z jeho apoštolské zodpovědnosti. Jeho svědectví o životě, který rozdává, a nepočítá, který je proniknutý smyslem pro zodpovědnost, vyjadřuje tato věta: „Je škoda, že když máme před sebou věčný odpočinek, usilujeme o odpočinek zde na zemi.“ V podobném duchu se nesla rada, kterou neustále opakoval těm, kdo mu naslouchali: „Nehledejte své vlastní zájmy, ale zájmy Ježíše Krista.“ Tak to také dělal!

Čím může tento „požehnaný“ jezuita inspirovat své spolubratry a členy ignaciánské rodiny v tomto čase univerzálních apoštolských preferencí? Tiburcio Arnaiz strávil celý svůj život tím, že ukazoval cestu k Bohu pomocí prostředků této doby a vnímavosti na ni. Učinil tak se zvláštním zájmem o zapomenuté a opuštěné lidi ve venkovských oblastech, kde vykonával svou základní misijní práci. Dělal to s největší jednoduchostí a autentičností, ctnostmi, které odrážejí současnou citlivost mladších generací a těch, kteří se snaží postarat se o náš „společný domov“. Místo květin, které lidé kladli na hrobku otce Arnaize, jezuité navrhli, aby přinesli jídlo, které se rozdělí chudým rodinám.

Otec generál měl během své návštěvy jezuitského společenství v Malaze příležitost setkat se s P. Vincentem Luquem, který byl vicepostulátorem blahořečení otce Arnaize. Ten se vyjádřil: „Otec Arnaiz se zcela vydal, dokonce až k vyčerpání; tak tvrdě pracoval na evangelizaci!“ Když dnes lidé přicházejí k jeho hrobce, je to proto, že věří, že plody jeho práce je mohou podpořit a dát jim milosti, které potřebují.

Zdroj/Foto: Jezuitská generální kurie.

(aro)

 odeslat článek     vytisknout článek