Články / Dokumenty Dnes je 24. 5. 2022  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Dokumenty

         A     A     A

Maria, Panna čistá

Úterý, 26.10.2021
Z promluvy P. Adolfa Kajpra SJ ze 7. května 1946

Alena Rousová

Celá naše zbožnost musí býti zbudovaná na žulovém základě nezaměnitelných článků víry. K nim patří i dogma o věčném a neporušeném panenství Mariině. Zejména Čechům je samozřejmé skoro vždycky Marii jmenovat jen a jen Panna Maria.

V tom pravém křesťanství, které žárlivě střeží Církev katolická v jeho neporušené čistotě, jsou tajemství. To znamená, Bůh tam ukazuje často svou bytost nebo své činy tak, že náš rozum nechápe a zůstává ohromen stát. A pak nastává třídění duchů. Jedni řeknou: Pane, já nevidím dost jasně, já nechápu, a přece se skláním, protože vím, žes veliký, a nemohu se proto divit, nemohu vniknout zcela a úplně do hlubin úradků Tvých. Druzí však řeknou: Odmítám tajemství, protože jsou našemu rozumu nepřijatelná. T. zn.: Bůh musí jednat jenom tak a může dělat jenom to, co náš rozum uznává za možné a za rozumné a za správné. A sice náš rozum ne ve zbožné pokoře rozjímající, ten by ještě pronikl dost daleko, nýbrž náš rozum matematicky měřící a chladně právnicky smlouvající. Udělám si Boha podle sebe, budu žárlivě dávat pozor, aby tento Bůh nikde nepřesahoval můj rozum, podrobím ho též všem přírodním zákonům, a pak půjdu se k němu modlit. Co je takový Bůh? Je to pracný výrobek mého t. zv. vědeckého myšlení, ve skutečnosti velmi subjektivního mudrování.

Takový Bůh se může snad líbit lidem zamilovaným do svého chladného rozumu, bude jim nějakou estetickou parádou, estetickým zaokrouhlením světového názoru, ale nebude to Bůh živý, nebude nikdy tím životním principem, jenž strhuje před sebou na kolena, tvůrčí osobní energií, jež jediným zavanutím své vůle rozsévá světy, Bohem, jenž přes svoji neomezenou velikost, a právě pro ni se dovede zas celý skrýt v kousíčku chleba a celý se dát třeba šestiletému dítěti a celý se snést do lůna Panny a stát se jejím Synem.

Vracím se tak opět k onomu dogmatu panenství Mariina. Jde o tělesnou neporušenost Matky Ježíšovy. To znamená, že Maria zůstala Pannou, když počala svého Syna, že jí zůstala, když ho porodila a že jí zůstala pak celý život, že neměla jiných dětí.

A proč to máme věřit? Především prostě proto, že to tak je, že je to pravda. Pravda je, naprosto nezávisle na tom, zdá-li se nám to rozumné nebo nerozumné, možné nebo nemožné atd. K neviditelným duchovním pravdám má nás povznášet i tělesná neporušenost Mariina, má nám nově vštípit, jak podivuhodně sestupuje Bůh k nám.

„Duch svatý sestoupí v tebe a moc Nejvyššího tě zastíní.“ Těmi slovy naznačuje anděl, že Kristus nebude mít lidského otce, že Maria počne panensky. On totiž je druhou Osobou nejsvětější Trojice, již od věčnosti plodí věčný Otec. A protože mezi Bohem a tvorem při vší otcovské něze, která nás s ním pojí, vždycky zůstává nesmazatelný a nepřeklenutelný rozdíl. A proto Maria zůstává Pannou. Neznamená to znehodnocení přirozeného otcovství lidského, jako se panenským mateřstvím Mariiným nesnižuje přirozené mateřství lidské. Znamená to, že Bůh není člověk, vedle jeho otcovství není místa pro otcovství lidské. Ale Maria zůstala Pannou i při porodu Ježíškově.

Tak jako později po svém zmrtvýchvstání vešel Ježíš zavřenými dveřmi k apoštolům, tak při svém vstupu na svět prochází zavřenými dveřmi lůna panenského. Věřit tomu je lehko zase jenom tomu, kdo věří, že Ježíš je Bůh, Tvůrce všech přírodních zákonů, jenž je může z tajemných důvodů moudrosti své někdy změnit.

Měla Dítko, Božské Dítko, byla Matkou, a přece zůstala Pannou. A zůstala jí po celý život svůj. Neměla jiných dětí. Abychom pochopili, že Maria nemohla mít jiných dítek než Ježíše, musíme si připomenout, že Bůh je posledním cílem vší lidské činnosti. A zároveň její mateřství, právě proto, že jeho plodem je Bůh, splnilo vrchovatě svůj účel, rozkvetlo květem nejkrásnějším, nad nějž nic jiného vyššího nemůže být, k němuž nelze nic přidávat.


Zdroj: Adolf Kajpr, Ministerium verbi (Kázání o mši svaté, o posledních věcech člověka a o rozličných aspektech víry), k vydání připravil Vojtěch Novotný, Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017, s. 407-411).
Foto: Alena Rousová.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
13.4.2022 Smrt Ježíše Krista
8.12.2021 Blahořečení jezuitských kněží Martina Středy a Adolfa Kajpra se přibližuje
29.11.2021 Poslední soud
21.7.2021 Podstatou náboženství je právě žít s Bohem, být mu co nejblíže
1.6.2021 Osobnosti české církve: Adolf Kajpr



Ignaciánský rok
20.5.2021-31.7.2022








Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže Za víru mladých
Modleme se za mladé lidi, povolané k plnosti života, aby v Marii nacházeli vzor naslouchání, hloubky rozlišování, odvahy víry a odhodlání ke službě.
Národní úmysl Za dobrovolníky ve farnostech
Modleme se za všechny, kteří přispívají k životu farností, aby je Bůh posiloval a dával jim radost ze služby.
více »

Nejbližší akce

Třetí česko-slovenská víkendovka pro zájemce o jezuitský řád


Přednáška P. Keitha Pecklerse SJ „Liturgie a město“


Kněžské svěcení Jiřího Hebrona SJ a Václava Novotného SJ


Primice novokněží V. Novotného SJ a J. Hebrona SJ


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro seniory


Duchovní cvičení pro řeholní sestry


Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


Duchovní cvičení pro všechny


více »

Kalendárium

Památka Panny Marie della Strada

Návrat jezuitů do Prahy


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil