Články / Rozhovory Dnes je 24. 5. 2022  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Rozhovory

         A     A     A

Rozhovor s generálním představeným Tovaryšstva P. Arturem Sosou (2. část)

Čtvrtek, 9.12.2021
Při příležitosti setkání ignaciánské rodiny ze západoevropské frankofonní provincie v Marseille

Alena Rousová

Rozhovor proběhl na generální kurii 29. října, překlad sestra Anna Lexmaulová.


Někdy jsou to sami křesťané, kněží, řeholníci, kteří znevěrohodňují toto poselství naděje. Čelíme realitě sexuálního zneužívání v církvi – jak můžeme udržet důvěru a nekřivit poselství?

Zneužívání jsou součástí lidské reality a také církve. Je to zajisté velký otřes. Chtěl bych využít tohoto rozhovoru, abych ocenil, co vše francouzská církev v tomto ohledu učinila. Oceňuji odvahu, se kterou se pokouší vrhnout světlo na situaci, která je pro nás skutečně ostudná, pro celou církev i pro celé lidstvo. A když na ni vrháme světlo s odvahou, je možné ji také překonat, přesáhnout. Zneužívání existují, protože existuje struktura nespravedlnosti ve společnosti, protože existuje kultura nespravedlnosti, kultura zneužití rovněž v církvi. A tuto kulturu nemůžeme změnit jinak, než když známe rozsah problému. Musíme se angažovat v procesu změny kultury, nejedná se pouze o to, abychom ošetřovali zákonem jednotlivé případy, ale o skutečnou změnu systému, který tyto případy vůbec umožňuje.

Papež František velice zdůrazňuje tuto změnu kultury, vyhlásil synodu právě pro synodální církev. Jaký příspěvek může ignaciánská rodina přinést pro tuto konverzi, kterou papež František zahájil?

Synodalita je podstata a definice církve. Nevynalezl ji papež František. Již Druhý vatikánský koncil definuje církev jako Boží lid. Od Starého zákona je Božím lidem. Je to lid, který kráčí, kráčí vstříc zaslíbené zemi, překračuje Rudé moře. Ježíš je součástí tohoto lidu. V něm je celý tento lid ještě mnohem širší pojem, je v něm celé lidstvo. Lid je to, co skutečně definuje církev. To je synodalita. Toto slovo znamená, že Boží lid kráčí pod vedením Božím. Je to jedna z velkých změn přinesených Druhým vatikánským koncilem: akcent kladený na Boží lid. Papež František měl odvahu vzít vážně Druhý vatikánský koncil a rozvinout procesy, v nichž by účast celého lidu, všech pokřtěných, měla v normálním fungování církve podstatou úlohu.

A tedy – příspěvek jezuitů v tomto procesu?

My jezuité máme účast na tomto lidu.

Papež František je představitel ignaciánské spirituality, o které nyní hovoříme, této kapacity duchovního rozlišování. Co byste nám mohl říci o tomto způsobu jednání, který je vlastní papeži Františkovi a který někdy může znepokojovat nebo být ze strany části katolíků nepochopený?

Papež František není objevitelem rozlišování. Sám byl formován v duchovní tradici sv. Ignáce z Loyoly. Je to jezuita. Je to člověk, který praktikoval rozlišování po celý svůj život, skrze duchovní cvičení. Papež František ví, že je to klíčový nástroj křesťanského života – ví, že se jedná o klíčový nástroj v životě Ježíše samotného. Ježíš Kristus osvědčoval rozlišování v celém svém životě. Církev může skutečně přispět ke změně světa a překonat konflikty a všechny situace, které nás drtí, pouze do té míry, do jaké je schopna rozlišovat znamení a způsob, jakým Bůh jedná v dějinách. Říkáme, že církev je instituce, která se potřebuje změnit, tak jako v mnoha jiných věcech. Papež František dal tuto nezbytnou změnu do pohybu. To samozřejmě vytváří někdy zmatek nebo odpor.

Jak vysvětlíte, že papež František může vyvolávat napětí nebo rozdělení, je to normální situace?

Je to zcela normální, z mnoha důvodů. Život, lidské dějiny jsou plné napětí. Život každého člověka je plný napětí. Ale duchovní život je permanentní napětí. Ignaciánské rozlišování usiluje naučit toho, kdo dělá duchovní cvičení, rozlišovat duchy, kteří podněcují osobu. S napětím. Každý člověk je vždy inspirován různými duchy. To, co nás rozlišování učí, je to, co Ignác nazývá zlý anděl a dobrý anděl. Dobrý anděl nás vede k životu podle evangelia Ježíše Krista. Zlý anděl je ten, kdo nás vzdaluje od životního stylu bratrství. A tedy napětí je vždy přítomné, protože jsme vždy inspirovaní různými motivy, různými duchy, ve smyslu ignaciánských exercicií. Věřit, že můžeme být bez napětí, je největší omyl. Jakmile se domníváme, že napětí skončilo, znamená to, že jsme si nevšimli reality života, svého vlastního života a lidského života vůbec.

Podstata tedy spočívá v tom, abychom věděli, kam směřujeme.

Napětí spočívá v tom, že volíme mezi nabídkou stylu života podle evangelia Ježíše Krista a mezi tím stylem života, který nás od něj vzdaluje. Jestliže se rozhodneme tuto nabídku přijmout – čili následujeme dobrého ducha – potom pokračujeme ve směru života bratrského, spravedlivého a v míru, kde vztah je založen na lásce, na tom, co papež ve své encyklice nazývá bratrství a sociální přátelství. Nakolik se od tohoto života vzdalujeme, natolik vyživujeme konflikty, nespravedlnost, podrobení mnohých chudobě a nucenou migraci.

Je potřebné přijmout toto napětí?

Ano! Církev není klidná zátoka. Je to rozbouřené moře, moře, které se vzdouvá. Jsou na něm bouře. Jestliže jsou tyto bouře odžité a překonané ve světle rozlišování a evangelia, potom budou pro dobro církve. Z otřesů může vskutku zazářit světlo něčeho nového, co má být uskutečněno. Situace, které se běžně představují jako konflikty a napětí, jsou vždy povoláním ke konverzi všech těch, kteří se nacházejí uvnitř těchto napětí. Nejedná se o to, abychom určili, kdo vyhrál, která strana převážila nad druhou, ale jak všechno proměňujeme takovým způsobem, že klademe do centra poselství evangelia, které je posláním církve. Jediný smysl existence církve je hlásání dobré zvěsti Ježíše Krista. A samozřejmě musíme změnit to, co je třeba změnit, v každém momentu dějin.


Foto: Archiv.

8


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
4.5.2022 Setkání mladých francouzských jezuitů
11.4.2022 Jezuité v Austrálii se nechávají vést apoštolskými preferencemi
4.4.2022 Pro jezuity ve východní Africe jsou výzvy požehnáním
29.3.2022 Tovaryšstvo Ježíšovo v číslech
21.2.2022 Otec Anthony Corcoran SJ vypráví o své práci v Kyrgyzstánu



Ignaciánský rok
20.5.2021-31.7.2022








Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže Za víru mladých
Modleme se za mladé lidi, povolané k plnosti života, aby v Marii nacházeli vzor naslouchání, hloubky rozlišování, odvahy víry a odhodlání ke službě.
Národní úmysl Za dobrovolníky ve farnostech
Modleme se za všechny, kteří přispívají k životu farností, aby je Bůh posiloval a dával jim radost ze služby.
více »

Nejbližší akce

Třetí česko-slovenská víkendovka pro zájemce o jezuitský řád


Přednáška P. Keitha Pecklerse SJ „Liturgie a město“


Kněžské svěcení Jiřího Hebrona SJ a Václava Novotného SJ


Primice novokněží V. Novotného SJ a J. Hebrona SJ


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro seniory


Duchovní cvičení pro řeholní sestry


Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


Duchovní cvičení pro všechny


více »

Kalendárium

Památka Panny Marie della Strada

Návrat jezuitů do Prahy


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil