Články

Tajemství Vánoc očima svatého Ignáce

Pavel Ambros

Odezvou milosrdného Boha na žalostný stav lidského rodu je rozhodnutí! Druhá osoba Trojice přinese světu spásu. Plodem neskonalého milosrdenství byl okamžik Zvěstování. A díky Mariinu souhlasu Vtělení Slova. O co prosit? „O vnitřní poznání Pána, který se pro mne stal člověkem, abych ho více miloval a následoval.“ (DC 104).

Představte si betlémskou stáj, která je uvnitř osvětlena září olivové lampy. Je noc, takže před jeskyní je tma. Symbolizují ve světě všechen duchovní zmatek naší doby, nedostatek smyslu života, pokušení být soběstačný a budovat rodinný a společenský život bez ohledu na Boha, který je Láska. Tomuto pokušení dnes podléhá tolik lidí, někdy i celé národy. Nedostatky, které prožíváme, pocit viny a smutek z našich hříchů nás vedou k tomu, abychom vytrvale hledali Spasitele.

Co uvidíme, když poslechneme Ignáce: „Udělám přitom ze sebe malého, ubohého a nehodného služebníčka, který se na ně bude dívat, nazírat a sloužit jim v jejich potřebách, jako kdyby byl přítomen, s veškerou jen možnou pokorou a úctou.“ (DC 114) Boží světlo, které se pomalu vynořuje z temnoty našich pochybností a beznaděje. Toto světlo je sotva znatelné. Když je tma obrovská, stačí jen malý plamínek, aby ukázal, kde se nachází někdo, kdo potřebuje pomoc. I to nejmenší světlo proniká naší temnotou a odstraňuje náš strach. Někdy stačí okamžik projasnění, pochopení, vlídné slovo někoho blízkého, abyste znovu získali ztracenou naději. Protože je Pán Ježíš s námi, nejsme již odsouzeni k temnotě.

Milostí liturgického období Vánoc je víra, která nám jako dar od Pána umožňuje přežít vnitřní zmatky a duchovní těžkosti. Právě víra nám umožňuje procházet životem s novým nadšením a radostí, abychom dobře plnili své každodenní povinnosti. Světlo, které svítí ve tmě, není něco abstraktního. Je to živá a osobní realita. Je to Ježíš Kristus, Syn Mariin a Syn Boží. Maria jako první zjistila, že její život a budoucí osud lidstva dostaly díky tomuto bezbrannému Dítěti nový smysl. V něm má být každá lidská bytost obnovena, aby znovu získala důstojnost Božího dítěte.

Ani největší temnota světa a lidstva nemůže uhasit toto Kristovo světlo. Temnota hříchu a naše pochybnosti nemohou toto nadpřirozené světlo odstranit. Každý den jsme povoláni k tomu, abychom živým plamenem rozněcovali oheň lásky, který Bůh vložil do našich srdcí. Tímto světlem je naše víra, že v Ježíši Kristu Bůh miluje všechny; miluje také celý svět, navzdory nevěrnosti a nevděčnosti tolika lidí. Přichází ke každému z nás, protože nás chce zachránit a proměnit svou láskou.

Přemýšlíme o této mimořádné události narození Krále věků v betlémské stáji. Vidíme Marii, Ježíšovu Matku, Dítě a Josefa. Nic neříkají, zůstávají ve výmluvném mlčení. Také pastýři se v tichosti klanějí Pánu. Plni úžasu hledí na vtělené Slovo. Tato událost je Slovo, které k nám promlouvá s hlubokým pokojem. I my jsme povoláni, abychom o tomto slově rozjímali ve svých srdcích a napodobovali Marii a pak ho hlásali ve svých rodinách a na pracovištích. Radujeme se s Marií, svatým Josefem a pastýři, protože zde nás Bůh Otec miluje v bezmocném Dítěti.

Spolu se svatým Ignácem objevme tajemství Vtělení Božího Syna, které objímá naše srdce a celé stvoření. Proniká jím a je přítomen v celých lidských dějinách. Od okamžiku vtělení Slova patří čas Kristu, a to znamená, že je požehnaný a plný naděje. Ignác nám dává neocenitelnou radu, jak stát před jesličkami: „Uvažovat, co mám říci třem božským Osobám nebo vtělenému věčnému Slovu nebo naší Matce a Paní. Přitom prosit podle toho, co budu v sobě cítit, abych více následoval a napodoboval našeho Pána, který se právě stal člověkem.“ (DC 109)

Stojí za zmínku, že svatý Ignác si velmi přál slavit svou primiční mši svatou v Betlémské jeskyni Narození Páně. Když se však skupina přátel v Pánu nemohla dostat do Svaté země, sloužil tuto mši osmnáct měsíců po svém kněžském svěcení, které přijal v Benátkách 24. června 1537. Uskutečnila se na Boží hod vánoční 25. prosince 1538 v bazilice Panny Marie Větší v Římě, kde jsou uctívány relikvie Ježíšových jesliček (foto).

Foto: En.wikipedia.org.

 odeslat článek     vytisknout článek