Názory

A A A

Zasvěcení Panně Marii, jednoznačný odpor vůči válce i touha po smíření

Pátek, 25.3.2022

Myšlenky P. Pavla Ambrose SJ

Pavel Ambros

Někteří by chtěli světit zbraně pro bitevní pole. Jiní by zasvětlili Panně Marii jen Ukrajinu coby národ, který se tak připodobní jiným. Zatímco v minulosti bývala takováto zasvěcení leckdy nacionalistická, František tento výsostně vnitřní, mystický náboženský akt objasňuje jinak: Modlitba za mír je svěřena celému Kristovu mystickému tělu. Trpí-li jeden úd, trpí celé tělo. A nechat celý lid Boží, aby se modlil, je Františkovým postojem k válce. Nestačí pasivní pacifismus. Nestačí ani krasořečnění bez činů. Františkův postoj není nezaujatý. Chce nás odtrhnout od spektakulárního přímého přenosu na válčení a přivést k obrácení. Proto záleží na každém z nás. Zasvěcení se v nás má stát událostí, odpovědí na bolest Kristova srdce, nabídkou odevzdání sebe sama.

Tím, že František svěřil pod nebeskou ochranu nejen Ukrajinu, ale i Rusko, překračuje lehce čitelné pokušení stranit jedné armádě. Je zcela oprávněné, když ukrajinský lid, toto zmučené Kristovo tělo na bojištích nejhroznější války od konce Druhé světové války, prosí o ochranu, vysvobození a přímluvu Panny Marie od té doby, kdy v roce 2014 ruské bojůvky vtrhly na východní Ukrajinu. Dlouho jsme byli zaslepení svými obavami o náš konzumní styl života.

Zasvěcení Ruska a Ukrajiny Panně Marii však neznamená, že papežův postoj je v této válce neutrální. Jeho veřejné projevy i gesta jsou jasným odsouzením nejen války, ale také agresora. A přece zasvěcuje Panně Marii i Rusko. Zasvěcení je událostí, která jednoznačně pojmenovává odpovědnost za hrůzy zde působené. Při četbě zasvěcení nás ihned napadá, že papež předstupuje před Boží tváří, aniž by vyvolal rozkol mezi katolíky, aniž by prohloubil neshody mezi křesťany. Předstupuje, aby udržel možnost otevřeného diplomatického dialogu s Kremlem. K trpělivosti je třeba velmi mnoho odvahy.

František chce odsoudit katastrofální dopady konfliktu, aktivovat diplomatické kanály pro vyjednávání, podpořit humanitární pomoc a vyzvat lidi k modlitbám za mír. Tím se liší od pravoslavného moskevského patriarchátu, jehož rétorika oživuje vzpomínky na svaté války minulosti, které nosíme v naší kulturní paměti coby degenerující formy nábožnosti, které s evangelním novým životem nemají nic co do činění. A řekněme jasně: naši společně sdílenou hanbu. Zasvěcením nečiníme válku spravedlivou, ani neposkytujeme legitimitu režimu s imperiálními choutkami. A především: nezhášíme touhu po smíření.

Foto: Vatican News.

odeslat článek vytisknout článek

Související články
13.4.2022	Jak rozlišoval Ignác a jeho první druhové? (4. část)
11.4.2022	Jak rozlišoval Ignác a jeho první druhové? (3. část)
8.4.2022	Jak rozlišoval Ignác a jeho první druhové? (2. část)
6.4.2022	Jak rozlišoval Ignác a jeho první druhové? (1. část)
21.3.2022	Papež svěří Ukrajinu a Rusko pod ochranu Panny Marie

Ignaciánský rok
20.5.2021-31.7.2022

Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže Za rodiny
Modleme se za křesťanské rodiny po celém světě, aby skrze konkrétní skutky prožívaly nezištnou lásku a posvěcovaly se v každodenním životě.
Národní úmysl Za nově vysvěcené kněze
Modleme se za nově vysvěcené kněze, aby byli stateční a věrní a stále úžeji se spojovali s Kristem Veleknězem.

více »

Nejbližší akce

2.7.2022: