Články / Články Dnes je 5. 12. 2022  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Články

         A     A     A

Zaklepal jsi někdy na Kristovy dveře?

Pátek, 19.8.2022
Otec Pavel Ambros SJ k 21. neděli v mezidobí

Pavel Ambros

Zkusme si odpovědět při své osobní přípravě na 21. neděli během roku, kdy nás Ježíš doprovází na naší cestě do Jeruzaléma: Na jakou životní dráhu se dostáváme? K cíli našeho putování životem. A náš život je vždy životním příběhem s Kristem. Můžeme se vyzkoušet dvěma otázkami, které si položíme s jistou vážností: Zaklepal jsi někdy na Kristovy dveře, nebo ses spokojil s tím, že se s ním možná někde setkáš? Na jaké dveře mám zaklepat, aby se mi otevřela brána věčnosti?

Někdy jsme lehkovážní. Když zklameme nebo promarníme příležitost setkat se s Kristem, utěšujeme se mnohdy myšlenkou: Pokud jsem zavřel před Bohem dveře, otevře nám dveře jiné! Určitě nemáme nesmyslně zahazovat flintu do žita, když se nám něco nepodaří. Ani nemusíme zoufale hledat důvod, proč se nezhroutit. Ale přiznejme si: jsme až trestuhodně líní, když zahlédneme, že nám Bůh znovu otevírá dveře k sobě. Nezapírejme sami před sebou, že bychom je – ty otevřené dveře – raději neviděli. V jedné pohádce se vypráví o dítěti, které najde tajemné dveře. Otevře je a najde nádhernou zahradu, tak krásnou, že ho potěší už jen to, že v ní stráví nějaký čas. Druhý den hledá dveře znovu, ale nenajde je. V následujících letech se dveře objevují znovu, ale hlavní hrdina je vždy zaneprázdněn naléhavějšími záležitostmi. Nepodobáme se tomuto dítěti?

Kdo ví, zda se tento obraz nevztahuje také na dveře, které nám umožňují přístup do srdce druhého. Ve zdravých vztazích je totiž vždy potřeba zaklepat na dveře. Ale opatrně! Někteří lidé raději sundávají vchodové dveře z pantů. Přestanou se obávat, že například na internetu otevírají své soukromí až bezostyšně. Výsledek je však často katastrofální, protože do místností bez povolení vstupují další osoby, které je pustoší a přicházejí v nejnevhodnější okamžiky. Naopak jsou i tací, kteří se raději obrní a někdy používají i hesla ke vstupu, na které časem sami zapomenou. Kdo si zahesluje svůj domov, staví nezřídka dům, kde přebývají novodobé přízraky. Často se nám stává, že dveře druhého – těch nejbližších – projdou kolem nás, ale my raději prožíváme svá setkání na náměstích bez závazků. Nechceme se nám chodit a ptát se na povolení. Jsou to dveře, které pak zmizí a u kterých litujeme, že jsme na ně nezaklepali. Tak se nám postupně rozpadají naše vztahy s nejbližšími. Máme odvahu svěřit naše hesla od bran, do kterých vstupujeme, těm, kteří s námi vše prožívají?

V evangeliu Ježíš často mluví o dveřích jako o základním průchodu k prožívání vztahu: dveře jsou dveře přítele, na kterého člověk nesmí přestat klepat, aby získal chléb, dveře jsou dveře Otcova domu, které zůstávají vždy otevřené, dveře jsou dveře ovčince, dveře, od kterých člověk může vstoupit i odejít, protože ve vztahu zůstává svobodný. Tyto dveře, které zůstávají stále otevřené, jsou nejen obrazem toho, kdo přijímá, ale také obrazem toho, kdo nehodlá brát druhé do zajetí: někdy druhého pustíme dovnitř, ale pak už mu nedovolíme odejít!

Ježíš o sobě mluví jako o dveřích: je přístupem do zahrad, nebojme se říci odvážně – do ráje, který je pro nás připraven. Je pravda, že dveře – Kristus zůstávají vždy otevřené, ale musíme se také rozhodnout vstoupit. Je pravda, že milosrdenství nemá hranice, ale musíme o něj usilovat a dovolávat se ho a uvědomovat si, že ho potřebujeme. Pokud jsme zamčeni, nemůžeme vždy vinit dveře, které tam nejsou. Jsou-li dveře nízké, je třeba se snížit, jako je to při vstupu do cely mnichů, kteří jsou denně žádáni, aby nezapomínali, že jedině pokora umožňuje vstoupit do vztahu s Bohem. Je nevyhnutelné, že existují podmínky pro vstup do domu druhého, protože se vstupuje do prostoru, který nám nepatří, do prostoru, který je mi dán, ale který neznám. Ve vztahu s druhým, stejně jako ve vztahu s Ježíšem, si nemohu dělat, co chci: nikdy nejsem jediným pánem vztahu. Tyto úzké dveře nám připomínají, že mé ego se musí trochu zmenšit, aby moje mohlo vstoupit do domu druhého. Pokud je moje příliš těžkopádné, pokud jsem v centru vždy jen , moje zájmy a můj čas, budu vždy příliš velký na to, abych mohl vstoupit dveřmi do života druhého. Nakonec mi nezbude nic jiného než zůstat venku.

Pokud se první nestanou posledními, nebudou moci vejít úzkými dveřmi, protože si s sebou nesou své domněnky o druhých. Naše mysl nám lže. Peklo nejsou druzí lidé, ale naše představy o nich. Aby člověk mohl vstoupit do vztahu s Ježíšem, musí se zbavit svých představ. Ježíš má na mysli Židy, kteří se sice poprvé setkali s Kristem, dveřmi, ale nevstoupili dovnitř, protože je tížily jejich zatvrzelé názory. Ti druzí, hříšníci, ne ti, kteří si myslí, že někdy udělají něco špatného jen jaksi náhodou, naopak nemají co ztratit: už ztratili tolik, že jsou nyní nazí. Ale jsou u dveří očekáváni Pánem, který přikryje jejich nahotu svým milosrdenstvím.

Douška pro fajnšmekry:
Ve vzpomínkách se ozývají kroky,
podél chodby, kterou jsme nikdy neprošli,
ke dveřím, které jsme nikdy neotevřeli.
Thomas Stearns Eliot


Foto: Alena Rousová.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
5.12.2022 Ignác tančící
4.12.2022 Ignác z Loyoly a jeho zbožnost
3.12.2022 Ignác z Loyoly – snílek pevně stojící na zemi
2.12.2022 Nezaměňujme naše myšlenky za to, jak promlouvá Bůh sám
2.12.2022 Ignácův pohled na okamžiky rozhodnutí



Náš tip

Vánoční dárky od Pána Boha

Adolf Kajpr

Vánoční dárky jezuitského svědka víry Adolfa Kajpra (1902–1959) přinášejí krátký výběr z jeho promluv a textů na téma vtělení a narození Ježíše Krista. Mistrný kazatel i redaktor…
více »

Breviář

Kompletní online verze jezuitského breviáře v češtině

Na webu breviar.cz nyní můžete najít kompletní online verzi jezuitského breviáře v češtině. Ve spodní části stránky vyberte v roletce možnost „s vlastními texty jezuitského řádu (SJ)“ a stiskněte tlačítko „Potvrdit“.





Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže Za organizace dobrovolníků
Modleme se, aby rozvojové a dobrovolnické organizace nacházely osoby ochotné zapojit se do společného dobra a neustále hledat nové způsoby spolupráce na mezinárodní úrovni.
Národní úmysl Za návštěvníky půlnočních bohoslužeb
Modleme se za ty, kteří o Vánocích navštíví naše kostely, aby se nechali proniknout radostnou zvěstí.
více »

Nejbližší akce

Osvícenská proměna náboženského života


Adventní koncert


více »

Nejbližší duchovní akce

Adventní duchovní obnova pro všechny


Ignaciánské exercicie


Duchovní cvičení pro všechny, kteří přijali svátosti církve v dospělosti


Kněžské exercicie


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil