Články / Rozhovory Dnes je 5. 12. 2022  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Rozhovory

         A     A     A

Velkopáteční rozhovor s papežem Františkem (4. část)

Čtvrtek, 25.8.2022
Přeložila sr. Anna Lexmaulová

Pavel Ambros

Rozhovor s italskou novinářkou Lorenou Bianchetti, vedený na Velký pátek 15. dubna 2022 právě kolem třetí hodiny.


Vrátím se k Ukrajině. Proč Kyjev, vidíme to každodenně, je ničen? Popel. Snad právě taková krajina se tolik líbí ďáblu. Ptám se tedy: Kyjev už není jednoduše zeměpisné místo, ale v očích světa reprezentuje mnohem více. A co je ve Vašem srdci?

Bolest. Bolest je jistota, je to pocit, který se vás zmocňuje po celou dobu. Když někdo po operaci cítí fyzickou bolest, ránu, která byla zasazena, přeje si anestezii, něco, co to pomůže snést. Ale pro lidskou bolest, morální bolest anestezie nejsou. Jenom modlitba a pláč. Jsem přesvědčen, že dnes nepláčeme dobře. Zapomněli jsme plakat. Jestli mohu dát radu, mně samotnému i lidem, prosme o dar slz. Plakat, jako plakal Petr, když zradil Ježíše. Plakal, když utekl, když jej zapřel. Plakal. Je to pláč, který není křikem, ne. Je to stud, který se projevuje tělesně, a já věřím, že nám stud chybí. Tak často jsme bezostyšní! V mojí vlasti je to dokonce urážka, když se řekne: „Ten je bezostyšný!“ Plakat je milost. Je jedna krásná modlitba, dokonce mešní, k vyprošení daru slz. Tato krásná mešní modlitba říká: „Pane, ty, který jsi ze skály dal vytrysknout pramenu vod, dej vytrysknout slzám ze skály mého srdce.“ Tvrdé srdce, srdce, které se nepohne, neumí plakat. Ptám se: kolik lidí se před obrazy války, jakékoli, skutečně rozpláče? Někteří ano, jsem si tím jist, ale mnozí to nedokážou. Začnou se ospravedlňovat nebo útočit. Ne! Toto (ukazuje si na srdce): musíš uzdravit srdce. A Ježíš se dotýká právě srdce. Dnes, na Velký pátek, před Ukřižovaným Ježíšem, nechej se dotknout v srdci, dovol, aby on k tobě prohovořil svým tichem a svou bolestí. Ať k tobě může hovořit o lidech, kteří ve světě trpí: hladem, válkou, vykořisťováním a mnohými dalšími věcmi. Ať k tobě Ježíš může hovořit a prosím, ty sám nemluv. Buď potichu. Nechej, aby mluvil on, a pros o dar pláče.

Co mohou náboženství udělat, aby se dotkla tohoto „kornatění“ lidských srdcí? Co a jaká slova si přejete adresovat také pravoslavným biskupům?

Ano, také oni se připravují na Velikonoce společně s námi, o týden později, protože sledují, stejně jako řeckokatolíci, juliánský kalendář, ne gregoriánský. Využiji této příležitosti, abych vyjádřil poselství bratrství všem mým bratřím pravoslavným biskupům, kteří žijí tyto Velikonoce se stejnou bolestí, se kterou je žijeme také my, já a tolik katolíků. Není snadné být biskupem… a díky Bohu, že to není snadné! Proto nechápu ty, kteří si přejí stát se biskupy. Nevědí, co je čeká! Ale využívám tohoto momentu, abych pozdravil všechny pravoslavné biskupy, jakožto bratry ve víře.

Další věta, kterou Ježíš vyslovil na kříži, je: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ Odpuštění. Řekl jste, že nastavit druhou tvář neznamená mlčky trpět a podřizovat se nespravedlnosti. Také Ježíš, jak jste připomněl, odsuzuje nespravedlnost, a také jste upřesnil, že tak činí bez hněvu a násilí, dokonce s něhou. Jak to dělat, abychom byli vlídní anebo odpouštěli všem těm, kteří nám ubližují, těm, kteří zabíjejí nevinné, kteří činí zlo nejen fyzicky, ale také duševně?

Dám vám svůj recept. Jestliže jsem toto zlo nespáchal já, je to jen proto, že Bůh mě zastavil svou rukou, svým milosrdenstvím. Jsem si tím jist, protože v opačném případě bych učinil mnohé věci z toho, co učinili oni, tolik zla. V tomto smyslu mohu říci, že jsem svědkem milosrdenství Božího. Kvůli tomu nemohu zatracovat nikoho, kdo přijde a prosí o odpuštění. Vždy musím odpouštět. Každý z nás toto může říci o sobě samém, ve svém osobním zpytování svědomí. Je pravda, že tomu, kdo mi ublížil, nemohu cituplně říci: „Pojď, miláčku, obejmi mě.“ Ne, zlobím se! Ale snažím se: „Pane, zbav mě hněvu, odpouštím, ale necítím odpuštění. Odpouštím. Ty zařiď, aby toto odpuštění bylo naplněno.“

Odpuštění má kořen pouze božský.

Ano, odpuštění je v důsledku skutečně božské.

Myslím také na samotu, abych se vrátila k Ježíši na kříži, všech těch, kteří v důsledku covidu přišli o práci. Je jich tolik, kteří prožívají tuto nesnáz. Jaká slova naděje byste jim adresoval?

Klíčové slovo, které jste řekla, je naděje. Naděje neznamená plácat po rameni a říkat: „To bude dobré, buď klidný.“ Naděje je napětí vůči budoucnu, k nebi samotnému. Kvůli tomu se pro naději užívá obrazu kotvy: kotva vhozená tam, do dálky, a já jsem na druhém konci zde; jsem zde, abych se dopracoval tam, řešil různé situace, ale vždy s jistotou tohoto lana. Naděje nikdy neklame, ale dává ti čekat. Naděje je hospodyně katolického života, křesťanského života. A je přímo nejpokornější ze ctností. Je skrytá, ale jestliže se jí nedržíš za ruku, nenajdeš správnou cestu. Je to naděje, která ti dá najít správnou cestu. Mít naději neznamená podléhat iluzi: „Jdu k někomu, kdo mi bude číst z ruky, to mi prospěje.“ Ne, to není naděje. Naděje je jistota, že mám v ruce toto lano, ke kterému je připevněná kotva, hozená tam, daleko. Rádi mluvíme o víře a tolik se mluví o lásce! Naděje je tak trochu skrytá ctnost, nejmenší, nejmladší v domě. Ale pro nás je nejsilnější.

To je tedy také poselství pro mladé, protože jim jejich budoucnost byla tak trochu vyrvána z rukou: řekl jste to předtím velmi jasně. Je to také důvod, pro který málo plánují, nevěří vždy v trvalé vztahy, nezakládají rodiny. Vcelku lze říci, že také na institucionální a kulturní rovině nenacházejí pomoc. Co tedy říci jim?

Aby nezaměňovali naději za optimismus. Optimismus můžeme koupit v obchodě. Optimismus se kupuje! Ale naděje je jiná věc – znamená být si jistý, že jdeme k životu. Je jeden argentinský básník, velký básník, dobrý, který v jedné své básni říká definici života, která mě vždy zasáhne: „Život je smrt, která přichází.“ Ne! Život není smrt, která přichází! Život je spíše ze smrti přijít do života! V tomto je naděje silná: je to ono lano, které nás poutá ke kotvě. Neklame nikdy! Naděje je pokorná, opravdová hospodyně křesťanského života. Avšak kolikrát jsou to právě hospodyně, které dávají pohyb vpřed životu rodiny!

Nyní bych chtěla náš rozhovor uzavřít. Dnes je Velký pátek, ale dějiny spásy zde nekončí. Naštěstí evangelium má svůj „happy end“, Ježíšovo vzkříšení: to je centrem dějin spásy. Jaké je Vaše přání pro tyto Velikonoce?

Niterná radost. Je jeden žalm, který říká: „Když Hospodin vyváděl zajatce, byli jsme jako ve snách.“ Pláč radosti. To je radost. Moje přání je neztrácet naději, ale tu opravdovou naději – která neklame – a prosit o milost pláče, ale pláče radosti, pláče útěchy, pláče naděje. Jsem si jist, a to opakuji, že musíme více plakat. Zapomněli jsme plakat. Poprosme svatého Petra, aby nás naučil plakat tak, jak on plakal. A potom ticho Velkého pátku.

Svatosti, jsou právě tři hodiny. Jak máme prožít tuto hodinu právě dnes?

Svatý otec neodpovídá, mlčí, v jeho očích se zračí těžko uchopitelná hluboká vnitřní pokora a niterný pláč. Je to chvíle, která se nedá přetlumočit do slov, ale která ukazuje nesmírnou důvěrnost mezi papežem Františkem a Ježíšem. Do této intimity bezděky zve nás.


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=c9Ly0A9JxME&t=70s; https://www.vatican.va/content/francesco /it/speeches/2022/april/documents/20220415-a-sua-immagine-venerdisanto.html.
Foto: ilfattoquotidiano.it.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
3.10.2022 Osvobození od nenávisti
1.10.2022 Setkání jezuitů z postsovětských republik s papežem Františkem
27.9.2022 Papež František hovořil s jezuity v Kanadě
1.9.2022 Kardinál Jean-Claude Hollerich k synodalitě (2. část)
29.8.2022 Kardinál Jean-Claude Hollerich k synodalitě (1. část)



Náš tip

Vánoční dárky od Pána Boha

Adolf Kajpr

Vánoční dárky jezuitského svědka víry Adolfa Kajpra (1902–1959) přinášejí krátký výběr z jeho promluv a textů na téma vtělení a narození Ježíše Krista. Mistrný kazatel i redaktor…
více »

Breviář

Kompletní online verze jezuitského breviáře v češtině

Na webu breviar.cz nyní můžete najít kompletní online verzi jezuitského breviáře v češtině. Ve spodní části stránky vyberte v roletce možnost „s vlastními texty jezuitského řádu (SJ)“ a stiskněte tlačítko „Potvrdit“.





Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže Za organizace dobrovolníků
Modleme se, aby rozvojové a dobrovolnické organizace nacházely osoby ochotné zapojit se do společného dobra a neustále hledat nové způsoby spolupráce na mezinárodní úrovni.
Národní úmysl Za návštěvníky půlnočních bohoslužeb
Modleme se za ty, kteří o Vánocích navštíví naše kostely, aby se nechali proniknout radostnou zvěstí.
více »

Nejbližší akce

Osvícenská proměna náboženského života


Adventní koncert


více »

Nejbližší duchovní akce

Adventní duchovní obnova pro všechny


Ignaciánské exercicie


Duchovní cvičení pro všechny, kteří přijali svátosti církve v dospělosti


Kněžské exercicie


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil