Články / Články Dnes je 24. 9. 2022  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Články

         A     A     A

Jeho prvním bohatstvím je vztah

Pátek, 23.9.2022
Podněty P. Pavla Ambrose SJ k 26. neděli v mezidobí

Pavel Ambros

Není těžké si představit, jaké bude peklo! Mluvíme o tom vždy, když máme dojem, že ho začínáme prožívat už v tomto životě. „Peklo – to je nemilovat,“ říká Bernanos. Ještě častěji zažíváme peklo osamělosti, peklo lhostejnosti a odcizení, a to i ve vlastním domově. Takto si představuje peklo jeden moderní filozof: muž je odveden do pekla a očekává, že tam najde strašná muka; místo toho se ocitne v místnosti se zavřenými dveřmi spolu s dvěma ženami. A tam, v konfliktech, lžích a nedorozuměních, která z toho plynou, si uvědomí, že skutečným peklem mohou být jiní lidé.

Co říká evangelium? Peklo je mnohdy tou propastí, kterou sami začneme v životě hloubit. Stále více se vzdalujeme od druhých, až se tato propast stane nepřekonatelnou. Peklo je ta tvrdost, která znemožňuje komunikaci. Už nemáme slov, která by mohla vztah obnovit. Bohatý muž si tuto vzdálenost vytvořil! Jak? Myšlenkou pouze na sebe. Je tak soustředěný na své vlastní potřeby, že už nevidí druhé. Veškerý svůj čas tráví starostmi o sebe: „oblékal se do šarlatu a kmentu a každý den pořádal skvělou hostinu“ (Lk 16,19).

Oblečení a jídlo vyjadřují základní potřeby člověka. Mohou se stát posedlostí! Důležité je ono slůvko: „Mohou!“ Začínáme být posedlí, když se staráme o svůj vlastní image. Nestačí mi, že se oblékám, ale záleží mi na tom, jak mě vidí ostatní. A co naznačuje jídlo? Touhu najít to, co může vyživovat můj život. Ale i jídlo se někdy stává posedlostí. Kdy? Když se bojím, že nenajdu dostatek potravy pro sebe, když si beru jen pro sebe, když nejsem spokojen s tím, co mi život nabízí. Vztáhněme na sebe s vážností: „Nepečujte úzkostlivě o svůj život, co byste jedli, ani o tělo, co byste si oblékli“ (Lk 12,22). Dívejme se na Ježíše: svlékl se před tím, než dal své vlastní tělo za pokrm. Pohleďme na boháče: ztratil jméno. Proto ho Bůh nemůže povolat. Proč? Je zcela pohlcen sám sebou.

Dnešní evangelium nás v podstatě přivádí před propast, kterou jsme vykopali. Peklo je tou propastí, kterou sami začneme v životě hloubit. Kdy se tak děje? Když se vzdalujeme od druhých. Propast se stává nepřekonatelnou. Peklo je ta tvrdost, která znemožňuje komunikaci, když si uvědomíme, že už nejsou slova, která by mohla vztah obnovit.

Na situaci bohatého v Božích očích se nyní podívejme podrobněji. Chudák Lazar má jméno, což znamená: Bůh pomohl. Jeho prvním bohatstvím je vztah. Hledá spojitost s druhými. Buduje i základní vztah, který žije s Bohem. Lazar je hladový, protož není plný sebe. A hlad se stává obrazem touhy, která nás vede k hledání, učíme se ptát. A díky této chudobě můžeme také budovat vztahy. Pouze ti, kdo jsou chudí, si uvědomují, že potřebují druhé. A tím jsou připraveni na to, že se jich ujme při své druhém příchodu Kristus tak, jak se jej ujal ve smrti.

Abychom se neocitli v situaci, kdy vidíme duchovní realitu nebe pozdě, navrhuje Abraham naslouchat Božímu slovu: „Mají Mojžíše a Proroky, ať je uposlechnou!" (Lk 16,29). Otřese to námi a ukáže cestu, Mojžíš a Proroci ve skutečnosti poukazují na celé Písmo svaté. A celé písmo je i to, co Bůh píše v srdci. Teprve setkání se Slovem v srdci nám umožní poznat, jak propastná je jáma, kterou jsme začali kopat ve vztahu k druhým. Bratr se pomalu stává cizincem. Je zajímavé, že boháč chce poslat právě Lazara, aby varoval své bratry, chce poslat chudáka, toho, který potřebuje všechno. Bohatý muž má pět bratrů, tedy rodinu se šesti dětmi. A v biblickém jazyce toto číslo označuje nedokonalost, která musí být dokončena. Lazar se stává sedmým bratrem, proto nám ukazuje, jak žít bratrství v jeho plnosti. Chudák je ten, bez něhož se nikdy nemůžeme stát skutečnými bratry.

Smrt tedy není jen faktum, ale je mojí perspektivou. Jak k ní vzhlížíme? Z tohoto bodu se můžeme podívat na naše dějiny, z bodu, z něhož si uvědomíme rozdíly ve způsobu, jakým jsme žili své životy. Než tedy bude pozdě, pokusme se zaplnit údolí lhostejnosti a propasti odstupu, které jsme začali hloubit.


Foto: Alena Rousová.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
16.9.2022 To, čemu říkám „moje“, není moje
9.9.2022 Ve skutečnosti je třeba, aby nás někdo hledal
2.9.2022 Volba vždy znamená naši odpovědnost
26.8.2022 Náš život je každodenní hostinou lásky
19.8.2022 Zaklepal jsi někdy na Kristovy dveře?



Náš tip

S vámi jsem křesťan, pro vás jsem biskup

Pavel Ambros

Čekání na příchod nového biskupa je požehnaným časem. Úloha Božího lidu je nenahraditelná. Kniha předkládá množství podnětů k modlitbě a meditaci nad procesem hledání, jmenování a uvedení biskupa do úřadu. Čtenář se dozví více „ze zákulisí volby“…
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže Za zrušení trestu smrti
Modleme se za to, aby v zákonech všech zemí světa byl zrušen trest smrti, který poškozuje nedotknutelnost a důstojnost osoby.
Národní úmysl Za synodní proces
Modleme se za místní církve evropského kontinentu, aby v rámci synodního procesu naslouchaly Duchu pravdy a pokoje.
více »

Nejbližší akce

Česko-slovenská víkendovka pro zájemce o jezuitský řád


Slavnostní posvěcení památníku P. Jana Rybáře SJ


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní obnova pro seniory


Duchovní cvičení pro seniory


Duchovní cvičení pro všechny


Kněžské exercicie


více »

Kalendárium

Schválení Tovaryšstva Ježíšova


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil