Články

A A A

Nezaměňujme naše myšlenky za to, jak promlouvá Bůh sám

Pátek, 2.12.2022

Otec Pavel Ambros SJ nabízí podněty ke 2. neděli adventní

Pavel Ambros

Člověk cítí v sobě sílu, která je velmi niterná, hluboká, něco, co tvoří jeho podstatu. Chce žít podle svých nejhlubších tužeb. Ale zároveň vnímá, jak je jeho vlastní přirozenost zraněná, bolavá, nechápající i nepochopená. Proto touží po nápravě, zlepšení. Kdesi hluboko se rodí i touha něco na sobě změnit a něco pro to udělat. Čeká na změnu, chce se obrátit. Dobře tuto naději vyjadřuje prorok Izaiáš: „Vyrazí ratolest z pahýlu.“ (Iz 11,1) Důvod k obrácení, který uvádí Matouš, je jiný: „Přiblížilo se nebeské království.“ (Mt 3,1) Matouš je prozíravý, nepoužívá přespříliš slovo Bůh. Bystrozrak se projevuje tím, jaké časy očekáváme a na jaké se připravujeme. Ne že by člověk neměl nic dělat proti svým zlozvykům. Ráno vstaneme s dobrým úmyslem. Ale jak jsme přikováni ke svým každodenním návykům! Železná košile, která nás svírá. Svádíme svoji nemohoucnost na vše možné: na slabou vůli, nepřízeň okolí, špatného manžela, zlého šéfa, nemožné faráře atd. Ale jádro pudla je v něčem jiném. Nevidíme přicházet Boží království. Žijeme, jako by vůbec nemělo přijít. Nemáme otevřené dveře do svého nitra, aby mohlo vstupovat, vcházet. Nevítáme jej. Raději se utápíme sami v sobě. Upřednostníme dobře naaranžované výtvory, kterých si chceme užít, trochu otráveného vzduchu, který dýcháme. Klimatická změna se nás více dotýká než příchod Božího království. Zvyky nám brání vidět, nevidíme dále. Raději se věnujeme sami sobě. Pochutinám života zakrývaje je náboženským formalismem, vnějškovostí, nafoukanou zbožností. Stačí se jen podívat, jak se kocháme ve vnějších odznacích moci. Zde roste ona nebezpečná kultura sebe-ujišťování, protože přece tolik toho děláme. Jan mluví velmi vyhroceně: „Zmijí plemeno!“ Ježíš je ještě tvrdší: „Podobáte se obíleným hrobům.“ (Mt 23,27) Zabýváme se přípravou cesty pro Pána tak usilovně, že nevidíme jeho přicházení. Máme připravovat jeho příchod, ne naše cesty.

Popadne nás myšlenka reformovat. Před očima se začnou míhat tisíce příkladů toho, co je třeba změnit. Co, kdo a kdy musí udělat a co nedělá. Nezaměňujme však naše myšlenky za to, jak promlouvá Bůh sám. Všimněme si, že Jan Křtitel mluví o tom podstatném, esenciálním, bez okras a dekorací, bez oněch pomocných sarapatiček, jimiž se ve svém náboženském životě obklopujeme. Zabýváme se svým vědomím, točíme se kolem svých vlastních floskulí. Nedivme se, že jsme jako korouhvička ve větru, která se točí za jakoukoli chválou, uznáním, pofoukáním bolístek.

Kde káže Jan Křtitel? V judské poušti. Tam, kde byl Eliáš vzat do nebe. A co my? Máme pozvednout zraky, ujasnit si výhled, zadívat se dále. Číst naše dějiny tím, že v nich nacházíme především to, co vypráví o naplnění dějin Kristovým příchodem. Myšlenky, kterými se tolik trápíme, zakrývají život, který v Kristu přichází. Ďábel s tímto přicházejícím životem, plností života nic neudělá. Ale s našimi myšlenkami si může pohrávat dle své libovůle. Pracuje nudně: Nasměruje naši pozornost k myšlence, která se nabobtná představou, přidá trochu strachu nebo vášně, a staneme se otroky myšlenek. Jdou ruku v ruce. Proto obraz Jana Křtitele je zobrazován osobností plnou síly a pokory zároveň. Je si vědom toho podstatného. Hluboce se sklání před Kristovým příchodem, jímž se všechno falešné zhroutí. Žije Kristovým slovem, protože jen ono dává život. A v čem život spočívá? Ve svobodném přilnutí k druhému. V tom, že se necháváme obejmout tím, kdo je životem v plnosti. Jak? Že přijmeme způsob, kterým Kristus přichází. Bůh se v Kristu sklání k člověku, aby se člověk sklonil před Bohem. Proto je advent požehnanou dobou, kdy zraje naše celoživotní sklonění před Bohem, který se sklonil a přijal naše lidství.

odeslat článek vytisknout článek

Související články
3.2.2023	Zhloupne tím, že nečeká na svého Pána
27.1.2023	Co má zářit v našem srdci a co má být vidět na naší tváři
20.1.2023	Pokušení spoléhat na mocné spojence
13.1.2023	Vydávat svědectví znamená přinášet druhého
6.1.2023	Bůh, který se postavil mezi hříšníky

Náš tip

Breviář

Kompletní online verze jezuitského breviáře v češtině

Na webu breviar.cz nyní můžete najít kompletní online verzi jezuitského breviáře v češtině. Ve spodní části stránky vyberte v roletce možnost „s vlastními texty jezuitského řádu (SJ)“ a stiskněte tlačítko „Potvrdit“.

Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže
Za farní společenství
Modleme se, aby se farnosti žijící v opravdovém společenství stávaly stále více komunitami víry, bratrství a pohostinnosti vůči těm nejpotřebnějším.

Národní úmysl
Za kontinentální synodální setkání
Modleme se, aby mezinárodní synodální setkání v Praze přispělo k nalézání Boží vůle pro místní církve v Evropě.

více »

Nejbližší akce

29.1.2023 - 18.2.2023: