Články

Můžeme již nyní žít v tomto Božím způsobu existence

Pavel Ambros

Díky tomu Kristovu narození, upřesněme: zrození do hrozivého podsvětí, temnoty jeskyně, je nám zprostředkován tento nový způsob existence. Co je tímto Pánovým novým způsobem existence? Existence jako společenství, jako sebedarování, úplná jednota bytí s Bohem, i když zatím v zárodku. I když se úplná jednota Boha a člověka naplní ve věčném životě, již nyní ji zakoušíme. Krásně je přibližuje svatý Pavel: „Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. Býváme bezradní, ale ne zoufalí. Býváme pronásledováni, ale ne opuštěni. Býváme sráženi k zemi, ale ne zničeni. Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle.“ (2Kor 4,8–10) I ve zlu máme možnost žít Boží království, kde je spravedlnost, pokoj a radost, který nám nikdo nemůže vzít. To vše je dar, to vše díky tomuto Pánovu sestoupení.

Ale jestliže první část je Bůh sestupující, druhá část náleží nám: „Kristus sestupuje z nebe, vyjděte mu vstříc.“ Jak například? Přivlastněním si milosti, přijetím daru, otevřením dveří vděčnosti za tento život, který je předáván. V každém okamžiku, v každé volbě, doslova pokaždé, když se v nás zrodí pocit, myšlenka, vnitřní pohnutí. Musíme si vybrat, jaký život chceme žít, zda v sobě necháme převládnout život darovaný, život společenství radosti a pokoje Božího království, nebo život tohoto světa poznamenaného hříchem.

A pokud v sobě necháme převládnout život darovaný, život pro Boží království, pak se stane to, co říká Maxim Vyznavač: „Vtělení se může uskutečnit ve všem, v každé myšlence, v každém pocitu, v každém našem jednání, v každém pocitu, v každém našem činu.“ Když totiž to naše je odpovědí na to Boží v nás. Tehdy se podobáme Matce Boží, která v Ježíši vidí svého syna, lidského tvora, a Božího Syna, Bohočlověka, v jednom a dohromady. Vše, co je plodem součinnosti božského a lidského je pokračováním účinků vtělení. Je plodem součinnosti kombinovaných energií, naší, lidské, a darované, Boží. Nic většího si nemůžeme přát než tento dotek Božího života v naší existenci, tento pokoj a radost ducha, kterou nám nikdo nemůže vzít při všech peripetiích světa. Jen stačí se nechat obejmout Boží něhou, to je náš úkol.

 odeslat článek     vytisknout článek