Články / Články Dnes je 21. 2. 2019  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Články

         A     A     A

Pod obraz Boží jsme nepadali

Sobota, 9.1.2010
Pater Ovečka v osobních vzpomínkách kardinála Tomáše Špidlíka

Tomáš Špidlík

Rok 1940 byl úrodný na povolání. Do prvního roku noviciátu v Benešově u Prahy se hlásilo pět nových. Mezi nimi jsem byl i já i Petr Ovečka. Tři přišli 8. září, já s B. Janíčkem až 23. září. Ale slavnostně jsme začali obláčkou taláru 6. října, protože to byl svátek rektora P. Bruno Restela.

K obláčce do taláru patřilo tehdy i cosi víc asketického: ostříhání vlasů dohola. Ovečka měl kučeravé vlásky a bylo mu jich líto, proto si vyvolil za místo postřihu knihovnu. Bylo tam řecké vydání Homéra a Petr si nahlas četl text o hořící Tróji. Hodilo se mu to do stylu, vždyť jeho strýček, starý P. Ovečka, byl skálopevným filologem a přál si, aby jeho synovec byl jeho nohsledem.

I mne si tenkrát vyhlíželi jako někoho, kdo později dokončí latinská studia na univerzitě. Občas jsme tedy chodili já a Petr spolu na vycházku do parku zámku Konopiště a diskutovali o tvarech latinské a řecké gramatiky. Tvary života nám pak prozřetelnost oběma vytvářela podle jiné lepší gramatiky. Ale dlouho jsme si zůstali nablízku. V noviciátě měl Ovečka před ostatními také tu přednost, že byl nejmladší věkem, měl proto právo na svátek mláďátek (28. prosince) kázat u oběda v refektáři. Protože rozuměl žertu, dlouho jsme se smávali, že nás přitom vybízel k obžerství. Použil totiž dojemného kazatelského příkladu, ve kterém smutná matka „klesla pod obraz Boží“. Jak vidět, nebylo nám zle ani v nejhorších dobách války.

Ale i ta na nás dolehla. V druhém roce noviciátu německá policie vyhnala náš noviciát z Benešova na Velehrad. I tu jsem se přidržoval Ovečky na vycházkách. Byl tu jako doma, znal lesní zákoutí. Začali jsme tu i se studiem filosofie. On byl bohužel první z nás, kdo to musel přerušit. Odvedli ho na práci, a to na počátku do uhelných dolů v Ostravě, na štěstí se pak přesunul do práce kancelářní.

Znovu jsem se s ním setkal až v teologii v holandském Maastrichtu. Přijel za rok po mně a stal se tam velmi populární. Přeložili jeho jméno jak Schaapje a uměl vystupovat při mnoha komumitních událostech, mimo jiné zase na svátek mláďátek. Byl tam i vysvěcen na kněze a byli by si ho tam i rádi ponechali, ale jeho přitahovala víc služba pro krajany. Ta ho nakonec přivedla do Říma k dlouholeté mnohostranné činností, která je známá a popsaná od jiných.

Já připomenu jenom to, čeho by si jiní nevšimli. Jako redaktor Nového života dal časopisu jeho pravou hodnotu, kterou má dodnes. Hledáme-li přesné údaje o tom, co se v těch nejtěžších letech dělo v české církvi, najdou je prakticky jenom ti, kdo si uchovávají staré ročníky časopisu. Jako sekretář Křesťanské akademie pracoval po nocích s rukopisy a na korekturách vydávaných knih, které by bez něho nevyšly. To platí i o mých prvních publikacích.

A okolnost, že našel oblibu v komunitách, kde žil, zachránila jeho existenci a práci v Římě, když se pokoušely síly kolaburující s tehdejším pražským režimem jej dostat za každou cenu pryč. V nejtěžší situaci se zaměstnal i jakoby bokem, tj. pastorací na italské faře, kde na něho dodnes vzpomínají rádi. A my dva, staří spolunovici, jsme se navzájem posilovali občas i výletem na Frascati, ovšem ani v nejmenším jsme tam „pod obraz Boží nepadali“, i když jsme rádi povzpomínali na mláďátská léta.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
8.1.2019 Šel sloužit těm nejpotřebnějším
31.12.2018 Zemřel jezuita P. Jan Palacký
30.10.2018 Modlíme se za zemřelé
22.10.2018 Žil poctivý a bezúhonný kněžský život
12.10.2018 Zemřel jezuita P. Josef Tichý



Novinka z Refugia

Od zpovědi ke svátosti smíření

Kajícnost – cesta k Božímu milosrdenství a usmíření v době papeže Františka

Pavel Ambros

Křest nám dává nový život, nebere však svobodu. Svoboda člověka je křehká i pro křesťana. Stále v něm bojuje starý člověk. Nepřítel chce v člověku zabít Boží život. Postupuje u každého svými zbraněmi. Kristus dal církvi nejen křesta, který obmývá a očišťuje člověka, ale také slzy lítosti, které ve svátosti pokání dostávají sílu křestní vody. Čtenáři se v knize dostává spolu s poučením i povzbuzení, jak se na zpověď nejlépe připravit, co všechno obsahuje, jaký má smysl lidská námaha boje se zlem a jak se vyvarovat možných omylů. Je určena zpovědníkům i kajícníkům…
více »







Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Obchod s lidmi
Za velkodušné přijetí obětí nezákonného obchodování s lidmi, nucené prostituce a násilí.
Národní úmysl: Ať je naše víra pro hledající pravdivým svědectvím živého vztahu s Bohem.
více »

Nejbližší akce

Beseda o sv. Anežce České


Přednáška „Pavel Švanda a otec Špidlík“


"Mysterium světla" v podání Divadla Víti Marčíka


více »

Nejbližší duchovní akce

Ignaciánské exercicie


Seminář pro ženy


Duchovní cvičení (nejen) pro členy Matice svatoantonínské


Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil