Články

S pohledem upřeným k nebesům

Ondřej Frühbauer

Předseda Astronomické společnosti, profesor John Huchra, při předávání ceny připomněl právě léta práce, která otec George Coyne věnoval letní škole Vatikánské observatoře. Díky této instituci se pětadvacet posluchačů magisterského studia může každým druhým rokem účastnit intenzivního, měsíc trvajícího výzkumného programu v ústředí observatoře, v italském Castel Gandolfo. John Huchra rovněž vyzdvihl úsilí otce George o nastolení dialogu mezi vědou a náboženstvím, který už přinesl své plody v podobě bližšího pochopení mezi představiteli obou oblastí.

„Osobně si téhle ceny velice vážím,“ řekl otec Coyne při rozhovoru pro americké církevní zpravodajství Catholic News Service. „Znamená totiž, že Vatikánská observatoř se stala světově uznávanou vědeckou institucí. Naše letní astronomická škola přivítala od svého vzniku v roce 1986 studenty ze šedesáti zemí, z čehož dvě třetiny představují posluchači z rozvojových států,“ pokračuje otec Coyne. „Navíc skoro polovinu z nich – přesně 46% – tvoří ženy.“

Otec Coyne se narodil roku 1933; roku 1951 zahájil studie na přípravné univerzitní škole Loyola Blakefield v Marylandu a od svých osmnácti let je členem Tovaryšstva Ježíšova. Roku 1958 získal titul bakaláře matematiky na Fordhamově univerzitě a obdržel licenciát z teologie na tehdejší Woodstocké akademii. Roku 1962 absolvoval doktorát astronomie na Georgetownské univerzitě a o tři roky později přijal kněžské svěcení.

Snad by se býval nikdy nevydal na cestu vědce - astronoma, kdyby nebylo jeho profesora, otce Hayne Martina SJ, který v jezuitském noviciátu v pennsylvánském Wernersville přednášel latinu a řečtinu. Otec Coyne dodnes vzpomíná, jak se profesor Martin čas od času nechával unést svým koníčkem a diskuse ve třídě se stočila na jedinečné nebeské úkazy, jako je příchod astronomického jara či očekávané zatmění Měsíce. Budoucí kněz poslouchal taková vyprávění s nejvyšším zájmem.

Když si otec Martin všiml, jak nadšeného má ve třídě „kolegu,“ zařídil mu výpůjčky astronomických publikací z knihovny v blízkém Readingu. V noviciátu však platilo pravidlo, že aspirant na kněze by se měl po určitou dobu vzdát čtení jiných knih, než těch, které obsahoval oficiální učební plán; proto mladému Georgeovi nezbylo, než studovat dlouho do noci s baterkou, pod peřinou...

Nakonec si vysloužil doktorát z astronomie. Ve svém výzkumu se zaměřil například na polarimetrická měření, která dokáží odhalit vlastnosti různých látek, jako jsou molekuly tzv. mezihvězdného plynu či částečky kosmického prachu, dále na pozorování hvězd s kolísavou svítivostí a Seyfertových galaxií, což je třída spirálních galaxií s velmi malým, ale neobvykle jasným jádrem. Za svou vědeckou kariéru se kromě Van Biesbroeckovy ceny dočkal i dalšího, doslova „nebeského“ ocenění: jeden z nově objevených asteroidů v hlavním pásu planetek mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru byl na jeho počest pojmenován 14429 Coyne.

Otec Coyne oslavil 19. ledna své 77. narozeniny, ale přesto neztratil nic ze své energie a z postu presidenta nadace Vatikánské observatoře pomáhá nadále formovat cíle a metody práce celé instituce. Samotná nadace se zabývá převážně foundraisingem a také publicistickou činností, která má veřejnost seznámit s výsledky výzkumu církevního astronomického týmu.

Další oblastí, v níž se instituce angažuje, je dialog mezi vědou a náboženstvím. „Personál naší observatoře je skutečně svérázný v jedné věci: všichni jsme každým coulem astronomové, zapálení a troufám si říci, že dobří ve své práci. Jenže zároveň jsme jezuité, vzdělaní ve filozofii a teologii. Zdá se mi tudíž, že do tohoto dialogu můžeme vnést mnoho nového,“ dodává otec George.

Otec Coyne si není úplně jistý, co počít s finanční odměnou, která byla součástí ceny; nechal se však slyšet, že peníze nejspíš skončí ve fondu na podporu astronomické letní školy.

Zdroj: CathNews

 odeslat článek     vytisknout článek