Články / Názory Dnes je 22. 1. 2018  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Názory

         A     A     A

Praga sacra

Pondělí, 2.4.2012
Vzpomínka na Antonína Mandla

Jan Rybář

Latinské slovo sacer – posvátný, ale také kletý… Rád bych viděl seznam kněží, které dala Praha církvi ve 20. století. Roku 1947 se ptal papež pražských bohoslovců při audienci, kde se narodili. Když téměř každý druhý řekl, že v Praze, papež se podivil: „So eine liberale Stadt? Wie so?“


V té době byl ovšem kněz Antonín Mandl už v plné práci. V březnu uplynulo 95 let od jeho narození a 40 let od jeho smrti. Teolog, znalec umění a hudby (přítel Oliviera Messiaena), pocházel z renomované pražské rodiny. Po studiích v Římě, po válce, se vrátil do vlasti jako důstojník zahraniční armády a hned se chopil práce dle instrukcí arcibiskupa Berana jako jeho nejbližší spolupracovník. Proto také hned roku 1949 zatčený.

Celé tři roky byl vyšetřován ve valdické věznici na proslulém 3. oddělení, kde brzy po tom skonal P. Toufar. Mandl, zvaný Áťa, přežil tvrdé mučení, ale jako nepříčetný. Válel se po zemi, strhával ze sebe šaty, vyl jako zvíře. Ještě dlouho po svém přesunu do Leopoldova dostával uklidňující injekce.

Jako zázrakem s ním byl po dvanáct let na stejné cele P. Bradna. Ten ho dal dohromady. Vrátila se mu chuť k životu, radost, naděje a vtip. Přednášel zájemcům o teologii, hlásil se na brigády, aby nemuseli jiní. Měl dobrý vliv na mladé zločince, kterým se zvláště věnoval. Pro pokřtěné, ale neznalé latiny a tradice, sloužil tajně mše česky, dávno před koncilem. Žalobníčkům řekl jeden biskup: „Když to dělá Mandl, je to asi dobře. Ale vy to nedělejte, vy na to nemáte!“

Áťova matka byla inteligentní stará dáma. Psala mu, že kastról jí vaří špatně a musí chodit na obědy. To znamenalo, že papežský diplomat Casaroli nejedná správně! Po 15 letech nejtvrdších kriminálů se Áťa konečně vrací do milované Prahy. Ihned začíná pracovat ve skryté církvi. Ale přináší si z vězení leukémii. Přesto si nenechá ujít východ slunce na Sněžce nebo návštěvy přátel. Přes veliké úsilí lékařů 15. března 1972 umírá. Dle svého přání leží v rakvi v saku a kravatě v papežských barvách. („Muži v sukních“ se mu vždy zdáli komičtí.) Byl pohřben na vinohradském hřbitově – VII. odd., č. 8.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
15.8.2013 Ty si tatínka držíš
21.12.2012 Pravda Páně vítězí!
25.10.2012 Zvedám své oči k horám…
9.10.2012 Nouzová radost
17.5.2012 I knihy mají své osudy


Diskuse



UPOZORNĚNÍ
Vkládat příspěvky mohou pouze registrovaní čtenáři. Zaregistrujte se zde. Přečtěte si pravidla registrace.


Náš tip

Křesťanský Východ a Západ

Inkulturace a interkulturace
Pavel Ambros

Kniha uvádí do současné teologické diskuse o vztahu mezi křesťanským Východem a Západem a ukazuje jeho nejdůležitější souřadnice. Úmyslně není přetížena faktografickými údaji, které jsou i v českém prostředí dostupné. Vysvětluje čtenáři průběh rozdělení a jeho příčiny, které měly teologické kořeny. Hlavním záměrem...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Náboženské menšiny v Asii
Aby křesťané i ostatní náboženské menšiny v asijských zemích mohli svoji víru žít v plné svobodě.
Národní úmysl: Za odpovědný přístup občanů k prezidentským volbám v naší zemi.
více »

Nejbližší akce

Jsme odvážní (?)


Studentský Velehrad 2018


Středoevropský Magis 2018


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro ty, kdo přijali iniciační svátosti v dospělosti


Povoláním člověk


Škola modlitby Lectio Divina


Ignaciánské exercicie (Kurz 226)


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil