Články

Začala oslava pětistého výročí narození Diega Laíneze

Redakce Jesuit.cz

Nejstarší ze sedmi dětí Juana Laíneze a Isabely Gómez de León se narodil v roce 1512. Pocházel z rodiny konvertity ze židovství. O jeho prvních letech víme velice málo. Absolvoval humanitní studia v Sigüenze a filozofii v Alcalá de Henares (1528-1532), kde slyšel o Ignácovi z Loyoly. V Paříži pak studoval teologii (1532-1536) a po vykonání duchovních cvičení se připojil k prvním jezuitským bratřím. S nimi 15. srpna 1534 složil slib jít do Svaté země a tam v úplné chudobě hlásat křesťanskou víru.

Po skončení studií vyrazilo devět společníků 15. listopadu 1536 z Paříže do Benátek, kde je očekával Ignác. V Římě obdrželi dovolení Pavla III. k cestě do Svaté země a v Benátkách byli kromě Alfonse Salmeróna, který byl ještě příliš mladý, vysvěceni na kněze. Kvůli válce s Turky se ovšem museli cesty do Jeruzaléma vzdát a vrátit se do Říma.

Jedním z Laínezových velkých poslání pak byla účast na Tridentském koncilu, kam dorazil spolu se svým velkým přítelem Alfonsem Salmerónem v květnu 1546. Od června 1547 Laínez kázal ve Florencii, Sieně, Benátkách či Padově. V Neapoli se postaral o založení koleje a byl kaplanem vojsk místokrále Juana de Vegy. Ignác jej 11. června 1552 jmenoval italským provinciálem.

Generálním představeným řádu

Mezitím Pius IV. znovu svolal Tridentský koncil. Laínez se 8. června 1562 vydal z Paříže, kde se spolu se svým sekretářem Polankem účastnil rozhovorů s kalvinisty, do Tridentu. Ještě před tím navštívil jezuitské koleje v Coimbře, Bruselu, Antverpách a dalších městech.

Do Tridentu přijel 13. srpna a ubytoval se v malé komunitě, kterou tam jezuité měli. Koncil však byl těžkou zkouškou jeho fyzického zdraví. V listopadu se spolu se Salmerónem, Polankem a Nadalem vydal na cestu do Říma. Prošli Padovou a Benátkami, Ferrarou a Boloňou a přes Imolu, Forli a Anconu došli do Říma. Cesta trvala dva měsíce a dva dny a únava z cesty a těžké zimní podmínky Laíneze vyčerpaly. Špatný zdravotní stav jej v prvních měsících po návratu přinutil k téměř úplné nečinnosti. Vydechl naposledy 19. ledna 1565.

Během svého úřadu založil šest nových jezuitských provincií: Neapolskou, Akvitánskou, Toledskou, Lombardskou, Rýnskou a Rakouskou. Počet jezuitů dosáhl tří tisíc, bylo založeno mnoho kolejí a jiné byly finančně konsolidovány a rozšířeny o univerzitní přednášky. Jeho přičiněním bylo Tovaryšstvo znovu uvedeno do Francie a otevřely se mu brány Polska.

Zdroj: Nuntii 5/2012

 odeslat článek     vytisknout článek