Články / Články Dnes je 10. 12. 2016  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Jezuitou dnes
Domy, kontakty
Akce

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Články

         A     A     A

Tovaryšstvo Ježíšovo ve znaku papeže Františka

Pondělí, 18.3.2013
O významu úcty ke Jménu Ježíš ve spiritualitě jezuitů

Lenka Češková

V pondělí 18. března zveřejnil nový Svatý otec František svůj papežský znak. Ponechal si svůj někdejší biskupský znak, ve kterém se vedle hvězdy, symbolu Panny Marie, a květu nardu, který je odkazem na Mariina snoubence sv. Josefa, objevuje také znak řádu, jehož členem papež je – Tovaryšstva Ježíšova. O původním významu tohoto znaku hovoří italský jezuita P. Jean-Paul Hernandez SJ, autor knihy, která objasňuje symboly mateřského kostela jezuitů, chrámu Nejsvětějšího Jména Ježíšova, Il Gesù.


Písmena IHS jsou iniciálami slov latinského spojení „Ježíš, Spasitel lidí“ (Iesus Hominum Salvator), které vysvětluje hebrejské jméno „Ješua“ („Bůh je spása“). Především se však jedná o první tři písmena řecké varianty jména Ježíš. Tento Ježíšův monogram byl hojně rozšířen v pozdním středověku, zvláště díky sv. Bernardinovi ze Sieny, lidovému kazateli z řad františkánského řádu, který žil v první polovině 15. století. S monogramen IHS se však setkáváme také v kalvinistické Ženevě.

Sv. Ignác a první jezuité monogram IHS brzy přijali za svůj, aby jím zdůraznili svůj zvláštní vztah k osobě Ježíše. Jejich nový řád byl nazván právě „Tovaryšstvo Ježíšovo“. Ignác nechtěl, aby si jeho druhové říkali „ignaciáni“ nebo „inigisté“, nýbrž si přál, aby nesli jméno „Ježíšovi druhové“, tj. ti, kteří sdílejí tentýž život s konkrétní osobou Ježíše Krista.

Existuje mnoho dopisů, které sv. Ignác nadepsal tímto monogramem. Pro titulní stranu prvního vydání Duchovních cvičení (1549) zvolil Ignác tento monogram vepsaný do slunce, symbolu, který odkazuje na spojení mezi vzýváním Jména Ježíš a osvícením. Monogram IHS vepsaný do slunce je mj. také jedním z atributů sv. Bernardina ze Sieny.

Kříž, který je vetknut do písmene H a převyšuje ho, má naznačovat, že Ježíšovo Jméno, tj. jeho identita, se projevuje především ve kříži. Kříž je Ježíšovo „Jméno“, tedy „to, můžeme říci o Ježíši.“ Tato souvislost mezi křížem a jménem byla obsažena již v monogramech, které se v křesťanské tradici vyskytovaly ještě dříve než monogram IHS. Stylizované zobrazování Krista jako „Jména, které vytváří kříž,“ bylo pro první křesťany způsobem, jak popsat Ježíše jako „Jméno“ Boží. Samotný Ježíšův život (a zvláště jeho smrt a zmrtvýchvstání) „říká“, kdo je Bůh, tj. fyzicky vyslovuje „Jméno, které bylo zjeveno Mojžíšovi.“

8 Jméno Boží je jakási kenoze, ani tak ne svým významem, jako svou samotnou existencí. Skutečnost, že tady je, nám dovoluje „vyslovit Boha“, „žvýkat ho“, tedy redukovat ho na úroveň lidského jazyka, popřít jeho naprostou odlišnost, jeho posvátnost. Jméno Boží v sobě má něco z rouhání. Vzývat („invocare“) Boha vždy jistým způsobem znamená také předvolávat („convocare“) ho před soud, obviňovat ho, tak jako to činil Jób před tím, než beze slov stanul před Božím zjevením. Tato charakteristika představuje paralelu k možnosti vidět Boha. „Vidět“ Boha, stejně jako „vyslovit ho“, znamená zemřít, protože to znamená zrušit posvátnost bytosti, která je „naprosto odlišná“. Bůh se však odevzdal jazyku lidí, stejně jako se odevzdává jejich pohledu. To je rouhání, pro které je sám Ježíš souzen a odsouzen. Jméno a Vtělení stojí ve stejné linii; je to dynamika kenoze, tedy kříže.

Proto první křesťané budou moci vidět v Kristu „zvěcněné“ Jméno Boží. V anonymní homilii ze 2. století čteme: „Jménem Otce je nyní Syn.“ V tomto pojetí druhé osoby Nejsvětější Trojice se spojují dvě tradice: pohanský Logos a hebrejské „Jméno.“ Od klasické stoy až po Filóna má Logos především demiurgický a kosmologický charakter. Toto „Slovo“ stvoření bude ztotožňováno s různými starozákonními personifikacemi, jako s Moudrostí, Zákonem, Šekinou, Jménem.

Kristus však není pouhou syntézou těchto dvou tradic. V jeho smrti – zmrtvýchvstání dochází k zavržení, které nemá obdob, které popírá veškeré očekávání a zároveň je přivádí k jeho maximálnímu naplnění, které by si nikdo nikdy ani nebýval představil. Kristus na kříži je Logos tvořivý až k smrti, Moudrost až k pošetilosti a pohoršení, Zákon až k odsouzení, Šekina až k nepřítomnosti, Jméno až k tichu, Obraz až ke ztrátě jakékoliv podoby. Kříž odhaluje Jméno jako vrcholné rouhačství, protože v sobě obsahuje rouhání člověka, který chce vlastnit Boha. Tomu, kdo chtěl zrušit božskou transcendenci, se Kristus daruje jako Jméno, aby ho mohl „žvýkat“, a tak překlenuje veškerou vzdálenost mezi transcendencí a imanencí, prostor posvátnosti. A proto „Svaté je jeho Jméno.“

K monogramu IHS jezuité připojili tři hřeby, které upomínají na tři řeholní sliby – chudobu, čistotu a poslušnost. V některých variantách jsou tyto hřeby zabodnuty do srdce.


Zdroj: www.gesuitinews.it, Foto: Oranti di Strada


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
24.8.2016 Papež k polským jezuitům: Církev se musí učit duchovně rozlišovat
31.7.2016 Papež František se v Krakově setkal s polskými jezuity
27.7.2016 Papež navštívil ústředí jezuitského řádu
13.2.2016 Opona historie a Boží vedení
27.1.2016 V Praze bude přednášet jezuitský psycholog Hans Zollner


Diskuse



UPOZORNĚNÍ
Vkládat příspěvky mohou pouze registrovaní čtenáři. Zaregistrujte se zde. Přečtěte si pravidla registrace.


Novinka z Refugia

Krásné slovo otce Špidlíka – 5. a 6. díl

Teologie ikony – 1. a 2. část

Tomáš Špidlík

V letech 1994–1995 vznikl pro Centrum Aletti obsahově hodnotný filmový záznam s kardinálem Tomášem Špidlíkem. Téměř dvacetihodinový nesestříhaný materiál pořízený Studiem Velehrad Olomouc si kladl za cíl uceleně zmapovat témata, kterými se celoživotně Tomáš Špidlík zaobíral a proslavil...
více »







Úmysly Apoštolátu modlitby

1. Aby byla z každé části světa odstraněna nákaza, kterou je zneužívání dětí k vojenské službě.
2. Aby evropské národy znovu objevily krásu, dobro a pravdu evangelia, které dává životu radost a naději.
3. Ať jako křesťané umíme druhé obdarovávat nejen věcmi hmotnými, ale hlavně bohatstvím pramenícím z naší víry: poznáním Boha, láskou k němu a k bližnímu.
více »

Nejbližší akce

Výstava o Josefu Steplingovi


více »

Nejbližší duchovní akce

Individuálně doprovázené exercicie


Ignaciánská spiritualita: princip a fundament


Adventní duchovní obnova


Ignaciánské exercicie


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil