Aktuality

Klatovy se o víkendu navrátily do doby Balbínovy

„Tradičně plný sál Městské knihovny Klatovy se po oba dny doslova ocitl v 17. století a velmi silně vnímal, jakou osobností Bohuslav Balbín skutečně byl,“ popisuje své dojmy z konference na webu pořádajícího sdružení Klatovské katakomby Lukáš Kopecký. Klatovské „vyhnanství“ Balbínovi umožnilo dále tvořit a věnovat se svým spisům; právě zde například, na popud svého přítele Tomáše Pešiny z Čechorodu, vytvořil jedno ze svých nejdůležitějších děl – Rozpravu na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého.

Balbínův pobyt v Klatovech účastníkům konference přiblížil P. Miroslav Herold SJ. „Díky jeho výzkumům tak již víme, kterak byl Balbín oblíbeným a doporučovaným zpovědníkem v Habarticích a zároveň zažil v tamních lesích rysa i ono záhadné zvíře jménem prašivec,“ přibližuje Heroldův příspěvek Lukáš Kopecký. Mladý církevní historik se při svém výzkumu věnoval také tomu, kde v Klatovech Balbín bydlel a do jak širokého okolí podnikal cesty za poznáním i za vzděláním.

V dalších příspěvcích se například Martin Svatoš z Akademie věd ČR zamýšlel nad tím, proč byl Balbín – jako jakási výjimka – přijímán jako vlastenecký kněz a učenec, zatímco ostatní jezuité byli odmítáni jako spolutvůrci „Temna“. Ivana Čornejová z Ústavu dějin Univerzity Karlovy pak naznačila, jak česká historiografie, ale i celá česká společnost velmi zvláštně vnímala Balbínovo životní dílo i odkaz. Historickou konferenci uzavřel příspěvek nazvaný „Káva, čokoláda, čaj a jiné požitky z lékárny 17. století“. „Karel Černý ukázal, že ač se v Orientu káva samozřejmě pila, tak «turecká káva» nejen že nemá oporu v historii, ale zároveň opravdu není zdraví prospěšná,“ přibližuje své poznatky z prezentace klatovského rodáka Lukáš Kopecký. „Pyšní naopak můžeme být na to, že v Praze existovala první opravdová kavárna již na počátku 18. století,“ dodává Kopecký.

Po ukončení historické konference v sobotu v podvečer v jezuitském kostele Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce následovala Missa de Requiem Mikuláše Františka Xavera Wentzelyho v provedení Kolegia pro duchovní hudbu pod vedením Víta Aschenbrennera. V neděli dopoledne se účastníci setkali při společném slavení mše svaté, které předsedal někdejší provinciál českých jezuitů P. František Hylmar SJ. V podvečer celou akci uzavřel herec Miroslav Gabriel Částek, jenž v klatovských katakombách přednesl úryvky z knihy Citadela od Antoina de Saint–Exupéryho.

Akci uspořádalo sdružení Klatovské katakomby ve spolupráci s místní římskokatolickou farností a Městskou knihovnou Klatovy.

Zdroj: Klatovské katakomby.

(smi)

 odeslat článek     vytisknout článek