Kristus je s námi ve věčném Hodie

4.10.2016 

Praha. Od neděle 18. září zdobí interiér chrámu sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze nový reliéf. Dílo připomíná odkaz jezuitského kněze a novináře Adolfa Kajpra (1902–1959), mučedníka komunizmu, kterého provází pověst svatosti. Reliéf vytvořil sochařský mistr, malíř, restaurátor a autor několika scénářů Miroslav Beščec a po mši jej slavnostně požehnal nový rektor kostela P. Pavel Bačo. Instalován je v prostřední boční kapli na levé straně chrámu.


„Reliéf zpodobňuje mříž, jež je zevnitř rozervána a rozražena radostnou svobodou víry, s níž Kajpr prožíval pronásledování, jemuž byl vystaven,“ vysvětluje profesor teologie Vojtěch Novotný, který se osobností P. Kajpra dlouhodobě zabývá. „Uvnitř tohoto rámce je kříž, jímž je připomenuto, že tento ‘svědek maximálního křesťanství’ následoval Ježíše Krista ukřižovaného až do krajnosti,“ upřesňuje profesor Novotný.

Čtvercový reliéf tvoří vylomená vězeňská mříž, v jejímž středu je situován stylizovaný kříž, sestavený ze slov. Text odkazuje na myšlenku, kterou vyřkl sám Kajpr a kterou lze charakterizovat i jeho vlastní, trvale aktuální význam a odkaz: „Kristus je stále týž, žije a je s námi ve věčném Hodie, v neměnném Dnešku věčné přítomnosti. A tuto věčnou přítomnost, věčný dnešek, mají z Něho všichni jeho praví svatí. Proto by měl být věřící křesťan člověkem opravdu dnešním. Přítomnost je vlastním Božím časem, jí se třeba chopit oběma rukama, jí třeba hníst a vytvářet a vtisknout jí Kristovu tvář.“ (slova pocházejí z Kajprova textu publikovaného v časopise Katolík roku 1947).

Být s Kristem přítomen uprostřed tohoto světa

„My si tato slova otce Kajpra můžeme dát do souvislosti s tím, co nám dnes říká apoštol Pavel v druhém čtení (1 Tim 2,1-8) o jediném prostředníku mezi Bohem a lidmi, Kristu Ježíši, a o potřebě modlit se za všechny, o Boží vůli zachránit všechny. Tato slova nás mohou vést k porozumění toho, že křesťan nestojí mimo svět, není z tohoto světa jaksi vyňat, ale má to privilegium být přítomen s Kristem právě uprostřed tohoto světa,“ připomínal ve svém kázání proneseném při slavnostní bohoslužbě rektor kostela sv. Ignáce Pavel Bačo.

„Na jednu stranu to znamená nepodléhat kompromisům se zlem. Řečeno slovy dnešního evangelia (Lk 16, 1-13), nesloužit dvěma pánům, ať už si pod tím druhým pánem po Bohu představíme nejenom mamon, ale jakoukoli myslitelnou lidskou modlu, ke které se člověk mnohdy rád upíná,“ pokračoval ve své homilii jezuitský kněz.

„Na druhou stranu toto privilegium zahrnuje angažovanost křesťana ve službě, která napomáhá k záchraně světa, ke spáse člověka, ve službě, která umožňuje bořit překážky mezi člověkem a Bohem, která přivádí tento svět k tomu, co je dobré, krásné a pravdivé, která druhého člověka nechá zakusit Boží blízkost a přítomnost. A to právě tady a teď, v čase, který pater Kajpr nazývá ‘vlastním Božím časem’, v čase a v místě, které jsou pro nás šancí, příležitostí a darem Božím,“ uzavírá svou promluvu otec Bačo.


Foto: Ivan Dobrovolský

Lenka Češková

Copyright © 2003-2018 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.