Otec Kolvenbach ve vzpomínkách svých spolubratrů

28.11.2016 

Vatikán. V souvislosti s úmrtím dlouholetého jezuitského generálního představeného Petera-Hanse Kolvenbacha zaslal papež František v pondělí 28. listopadu současnému otci generálovi Arturu Sosovi kondolenční telegram, ve kterém vyjádřil celé jezuitské rodině upřímnou soustrast. V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas na P. Kolvenbacha krátce po jeho odchodu vzpomínal další jeho spolubratr, Federico Lombardi.


Ve své kondolenci papež František u zesnulého nizozemského jezuity vyzdvihl jeho ryzí věrnost Kristu a evangeliu, jenž se pojila s velkorysým úsilím a duchem služby při výkonu úřadu, který zastával pro dobro církve. Papež v telegramu ujistil otce generála o své modlitbě a duchovní přítomnosti v den pohřbu P. Kolvenbacha a udělil apoštolské požehnání všem spolubratrům a každému, kdo sdílí zármutek nad odchodem tohoto bývalého generálního představeného jezuitů.

„Otec Kolvenbach byl zvolen ve složité době. Po dlouhé nemoci P. Arrupeho tehdy Jan Pavel II. jmenoval Paola Dezzu svým reprezentantem pro vedení Tovaryšstva Ježíšova. Ten pak s plnou důvěrou papeže během velmi krátké doby svolal generální kongregaci, aby se vedení Tovaryšstva vrátilo do normálních kolejí,“ připomíná pro mikrofony Vatikánského rozhlasu Federico Lombardi. „Právě tehdy byl zvolen P. Kolvenbach. Velmi živě se mi ta chvíle vybavuje. Na kongregaci tehdy byl přítomen také Jorge Mario Bergoglio, jako reprezentant Argentiny, i velmi mladý Arturo Sosa, zastupující venezuelskou provincii, a já – tehdy také poměrně mladý – jako reprezentant italské provincie,“ popisuje okolnosti zvolení P. Kolvenbacha jezuitským generálem P. Lombardi.

Apoštolský život strávil v Libanonu

„Otec Kolvenbach byl zvláštní osobnost: působil jako provinciál na Blízkém východě, přestože pocházel z Evropy, a celý svůj apoštolský život prožil v Libanonu. Ve vedení Tovaryšstva se soustředil na poslání ve světě, s velkou pozorností k tomu, co po nás v dnešní situaci Duch žádá, ale osobně se příliš na veřejnosti neprojevoval – v protikladu k otci Arrupemu. Měl také mimořádnou paměť a inteligenci, sám četl všechny dopisy, pamatoval si naprosto všechno, a proto dobře znal také detaily o místních situacích, někdy lépe než jeho asistenti, kteří mu měli pomáhat,“ přibližuje osobnost svého spolubratra italský jezuita.

P. Lombardi také připomněl, že Petr-Hans Kolvenbach byl osobně přísný a asketický, což ovšem nemělo vliv na jeho osobní kontakty, které byly vždy velmi příjemné. Jako lingvista a znalec sv. Ignáce a primárních pramenů jezuitské spirituality obohacoval spolubratry svým důvtipem a znalostmi.


Zdroj: RaVat. Foto: 35. GK.

Lenka Češková

Copyright © 2003-2018 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.