Boží inkognito

17.11.2017 

Předvánoční zamyšlení P. Jana Rybáře

Chystáme dárky k Vánocům a už se těšíme, jakou radost a překvapení někomu způsobí. Možná pocítíme i vděčnost od obdarovaných. Lidé, kteří dávají na charitu, nemohou čekat vděčnost, ale hřeje jim u srdce to, že někomu pomůžou. Malé děti jsou vděčné Mikuláši nebo Ježíškovi, dokud je rodiče nepoučí, že si dáváme dárky sami mezi sebou, a tím napodobujeme Boha, který nám nadělil Zemi i život.

Pro nevěřící je Bůh dárce „inkognito“, dobrodinec, který od nich nečeká vděčnost, vždyť oni o něm nevědí! A to ještě netuší, co všechno je pro ně připraveno v jeho nabídce, kterou jim chystá... Budou mile překvapeni – většinou až v hodince poslední – ti, kteří až přijde a zatluče, otevřou. My se těšíme po celý život z jeho darů a jsme za ně vděčni – i za ty „nevděčné“... Je to v podstatě náš stálý advent, nebo chcete-li, náš stálý Štědrý den.


Jan Rybář

Copyright © 2003-2018 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.