Jesuit.cz

Noviciát ve slovenském Ružomberku byl svědkem prvních slibů

17.9.2019

Ružomberok. Letošní 7. září nebylo významné pro Českou provincii Tovaryšstva Ježíšova pouze pro vzpomínku na čtyřsté výročí smrti košických mučedníků, ale i díky tomu, že dva novicové skládali sliby, kterými ukončili svůj noviciát. Pavel Banďouch jako jeden z nich zaslal následující zprávu.

Vladislav Šimák a Pavel Banďouch se na skládání slibů připravovali v nedávném období zejména na duchovních cvičeních v Piešťanech, která vedl jezuita P. Jakub Garčár. Dlouhé dvouleté období poznávání Tovaryšstva Ježíšova i vlastního srdce a upevňování se v nastoupené cestě tyto exercicie jen potvrdily a vyvrcholily touhou složit řeholní sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. Další dny po duchovních cvičeních se v zásadě nesly přípravou na tuto událost.

Do ružomberského domu Tovaryšstva, kterým se už od brzkých ranních hodin nesla vůně chystaného slavnostního oběda, dorazil z české provincie P. Petr Přádka - který jako provinciál sliby přijímal - a bratr Václav Dlapka, který pro změnu notně posílil pěvecký potenciál osazenstva. Petra a Vladislava potěšila i přítomnost řady slovenských spolubratří, se kterými se poznali během života v noviciátě. Proces sjednocení české a slovenské provincie - aspoň co se týče srdcí - je tedy na nadějné cestě.

Během mše svaté otec provinciál povzbudil jak ty, kteří sliby skládali, tak ty, kteří už v řeholi žijí delší dobu, aby se svěřili Neposkvrněnému srdci Panny Marie. Hovořil však především o tom, jak vnímal řeholní sliby svatý Ignác.

Podle způsobu, který je vlastní našemu společenství, poté nejprve Pavel a vzápětí po něm i Vladislav složili své sliby „před tváří Všemohoucího, Pannou Marií a celým nebeským dvorem,“ jak uvádí formule slibů. Na závěr P. Přádka všem udělil zvláštní požehnání.

Celou událost poté dovršil oběd, spojený s příjemnou konverzací. Den na to Pavel a Vladislav, bývalí novicové a nyní scholastici, odjeli z noviciátu, kde je nahradili dva noví slovenští „přátelé v Pánu“.

Z naší provincie tak zůstává ve druhém ročníku Petr Tesař a samozřejmě novicmistr P. Jan Adamík. Především jemu by chtěli noví scholastici - z nichž jeden míří do Krakova a druhý do Říma - poděkovat za to, že pro ně byl skutečně otcem. Dík ale samozřejmě patří i otcům provinciálům a vůbec všem, díky nimž si Pán prošlapal cestičku.

Zdroj: Pavel Banďouch.
Foto: Noviciát Ružomberok.
Další fotografie naleznete ZDE.

Alena Rousová