Uplynul rok od vydání encykliky Fratelli tutti

20.10.2021 

Nad poselstvím encykliky se zamýšlí P. Bruno Pazzi SJ ze Sekretariátu pro službu víře.


Uplynul rok od chvíle, kdy papež František vydal encykliku Fratelli tutti, rok, ve kterém jsme si uvědomili důležitost společenství. Objevili jsme důležitost komunity při zmírňování a boji proti účinkům smrticího viru, ale také jsme viděli cesty, kterými virus odhalil naši sociální a osobní zranitelnost. Došli jsme k poznání, že nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni, a že každý je v ohrožení, když já se vystavím riziku.

Dlouho před pandemií Covidu procházely našimi společnostmi jiné, velmi odlišné pandemie, ale staly se očividnějšími a agresivnějšími, když se objevil Covid. Existuje „virus nacionalismu“, který má tendenci přemoci naše dobré úmysly a naši ochotu poskytnout vakcínu celému světu. Existuje také „virus falešných zpráv“, který mnoho lidí vystavuje vážnému riziku. Covid-19 nás přiměl uvědomit si, že jsme se příliš spokojili s mnoha situacemi v tom, co jsme považovali za „normální život“: stali jsme se slepými vůči našim zranitelným sousedům a hluchými k jejich volání o pomoc uprostřed veškerého hluku moderního života. Encyklika Fratelli tutti nás informovala o mnoha krizích, na které jsme si zvykli. Nyní nám bylo řečeno, že Covid-19 je endemický, že se s ním musíme naučit žít, ale to neznamená, že musíme žít s hlubšími neduhy naší společnosti. Spíše se musíme více než kdy jindy soustředit na jejich odstranění.

Jedna věc, která vyšla najevo, je krize duševního zdraví. Vždy tu byla, ale vynucená izolace způsobená pandemií ji učinila viditelnější a v některých případech mnohem vážnější. Krizi zhoršila také naše závislost na sociálních médiích a nových komunikačních technologiích. Během pandemie hrály důležitou roli při „vytváření sítí“, abychom si byli blíže, ale síť není totéž jako „solidarita“.

Fratelli tutti nám dává naději tím, že nám připomíná, že čelíme mnoha pandemiím, ale naše největší síla spočívá ve vzájemném kontaktu a budování nových vztahů péče a podpory, aby každý mohl prospívat. Zní to utopicky? Možná. Ale virus při svém rychlém šíření a mutaci nám nejen ukázal hodnotu a zranitelnost našeho společného života, ale dal nám silný příklad toho, že jsme „komunitou“, která ví, jak se spojit, aby přežila. Můžeme nyní udělat totéž nejen pro své vlastní přežití, ale i pro společné dobro všech, včetně našeho společného domova? Fratelli tutti nám pomáhá vidět, že „normálnost“ funguje jen u některých, zatímco ostatní nechává obětované, zraněné nebo vykořisťované. Fratelli tutti nás také naplňuje nadějí na nové možnosti změn prostřednictvím znovuobjevení lidskosti naší komunity. Biblická postava Kaina nemá poslední slovo; já jsem strážcem svého bratra a sestry. To je to, co znamená žít autenticky.

Nyní je načase, abychom začali stavět něco nového. Je vyžadována tvrdá, trpělivá práce, ale bude to dobrá práce, která bude provedena s hlubokým smyslem pro solidaritu, a my všichni v ní budeme hrát svoji roli. Virus nám připomněl, že jeden bez druhého nemůžeme vzkvétat, a dokonce ani přežít, takže nyní je čas začít vytvářet novou společnost. To však bude vyžadovat více než politickou, ekonomickou nebo dokonce ekologickou vizi. Bude to vyžadovat, abychom žili z hloubi své duše, cítili soucit a byli si plně vědomi utrpení druhých. Fratelli tutti nás učí doširoka otevřít oči a objevit nejen to, že máme sílu být dobrými samaritány, ale že jsme také zahrnuti mezi ty, kteří leží zraněni a umírají u cesty.


Zdroj/Foto: Světové Tovaryšstvo.

Alena Rousová

Copyright © 2003-2022 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.