Novic z antilské provincie vypráví o svém povolání

23.11.2022 

při příležitosti památky patrona jezuitských noviců svatého Stanislava Kostky

Dominikánská republika. Dne 13. listopadu se ve světě slaví památka patrona jezuitských noviců svatého Stanislava Kostky. Tento mladý Polák se chtěl připojit k jezuitům ve věku pouhých čtrnácti let, ale tak mladí kandidáti nemohli být přijati. Ve věku sedmnácti let však začal svůj noviciát v Římě, a to navzdory odporu své rodiny. Zemřel na malárii o deset měsíců později, v srpnu 1568. V té době byl již proslulý kvalitou svého duchovního života a oddaností Kristu.


Požádali jsme novice José Javiera Rodrígueze z antilské provincie, který je v noviciátě druhým rokem, aby nám řekl o své zkušenosti z noviciátu v Santiagu de los Caballeros v Dominikánské republice. Je mu třiatřicet let a je rodákem z Dominikánské republiky.

José Javiere, co bylo hlavním důvodem, proč jste se rozhodl vstoupit do jezuitského noviciátu?

Před několika lety jsem zažil hluboké osobní setkání s Boží láskou, které mě stále více pobízelo k tomu, abych ho poznal, miloval ho a zcela mu sloužil.

Tato zkušenost mně přinesla mnoho otázce týkajících se povolání. V důsledku toho mi Pán Ježíš dal milost, abych našel Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité mi nabídli bezpodmínečné doprovázení zaměřené na Krista, abych mohl rozpoznat své povolání k řeholnímu životu, ke kterému jsem cítil sklony. Toto rozlišování vrhlo mnoho světla na povolání, které pro mě Bůh snil od věčnosti: sloužit věčnému králi jako kněz zasvěcený jeho službě a bližnímu. To považuji za svůj „princip a základ“.

Právě v tomto společenství přátel v Pánu jsem byl schopen jasněji rozeznat Boží plán s mým životem; tady mi pomohl pochopit, že mohu vynaložit své úsilí ve službě druhým. Tovaryšstvo Ježíšovo je společenství, kde se cítím vítán a kde jsem doma. Cítím se s tím ztotožněný. V reakci na tuto výzvu jsem se loni, v roce 2021, rozhodl učinit další konkrétní krok a požádat o vstup do noviciátu.

Jaké bylo vaše největší nebo nejlepší překvapení od té doby, co jste vstoupil?

Řekl bych, že mým největším překvapením bylo lepší poznání vlastního nitra, protože jsem si myslel, že už se znám dostatečně dobře. Noviciát zahrnuje neustálé rozlišování povolání, je to prostor, který vás zneklidňuje, abyste dosáhli něčeho lepšího. Noviciát vás konfrontuje, vyzývá vás a nutí vás opustit zónu pohodlí, věci, které jste považovali za jisté a samozřejmé. Podněcuje vás k tomu, abyste svou náklonnost utvářeli podle náklonnosti Kristovy, a dává vám příležitosti ke zlepšení. Nutí vás to dávat více, „magis“, a být pro něho svobodnější. Zkušenost noviciátu mě přiměla ještě více rozpoznat, že jsem zranitelný a potřebuji Boha.

Co je nejtěžší na tom být novicem?

Jsem starší a mám roky zkušeností jako odborník s velkou nezávislostí a autonomií v rozhodování, takže jsem měl určité potíže s přechodem od takové svobody k dynamice komunity, která vyžaduje určitou závislost na představených a spolubratrech. Nyní musím svá rozhodnutí konzultovat a rozšiřovat si obzory, abych mohl myslet více kolektivně. Musím uznat, že jsem méně soběstačný a více potřebuji druhé.

Noviciát na Antilách nese jméno svatého Stanislava Kostky; čím vás tento mladý Polák ze šestnáctého století inspiruje?

Cítím jako velkou výzvu jeho rozhodnost, jeho zásadovost a zbožnost. Obdivuji, jak zůstal pevný ve svém rozhodnutí následovat Ježíše navzdory obtížím, kterým čelil. Jeho příklad mě inspiruje k následování Krista, ať se stane cokoliv, za každou cenu.


Zdroj/Foto: jesuits.global.

Alena Rousová

Copyright © 2003-2023 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.