Jesuit.cz

Pouť za povolání

6.6.2023

Ružomberok. V sobotu 27. května se v Trlenské dolině u Ružomberka konal již desátý ročník pouti slovenských a českých jezuitů za nová povolání do Tovaryšstva Ježíšova. Do kaple Panny Marie Sněžné připutovalo dvacet slovenských jezuitů z Bratislavy, Ivanky pri Dunaji, Trnavy, Piešťan, Ružomberka, Prešova a Košic a čtyři čeští jezuité z Prahy, Brna a Velehradu.

Společný program začal mší svatou v kapli Panny Marie Sněžné, které předsedal P. Adrián Čontofalský z piešťanské komunity. V promluvě připomenul příklad svatého Ignáce, který vynikal důvěrou v Boha. „V rukou Božích nacházím to, co chybí lidským rukám. A když mě lidské ruce nechají bez pomoci, v Božích najdu všechno.“ Tato Ignácova důvěra byla ovo-cem jeho osobního a hlubokého přátelství s Bohem, jeho zamilovanosti do živého Pána. Tento láskyplný vztah Ignáce s Bohem se zrodil a prohluboval především díky modlitbě. Nejen po svém obrácení, ale i jako generální představený řádu s největší péčí věnoval denně více ho-din rozjímání.

Kazatel potom pozval přítomné k upřímné reflexi a velkodušnému úsilí nepřetržitě růst, osobně i společně, v důvěře v Boha a v láskyplném vztahu s ním, zejména prostřednictvím vytrvalé modlitby a zpytování svědomí. A přidal ještě jedno povzbuzení k z úst svatého Igná-ce. „Kdo se příliš obává lidí, nikdy nevykoná nic velkého. Protože není možné vykonat pro Boha něco velkého bez toho, že by lidé proti tomu hned našli tisíc námitek a připomínek a dělali přitom křik.“

Po mši svaté následovala bratrská diskuze na téma povolání, kterou připravili a moderovali otcové Jakub Garčár a Peter Buša. Opírala se o dotazník, který těsně před poutí vyplňovali členové slovenské provincie. Při reflexi vlastní cesty povolání si uvědomili, že pro většinu z nich byl rozhodujícím momentem pro vstup do Tovaryšstva kontakt s jezuity. Většina z nich se se svým úmyslem vstoupit svěřila blízké duchovní osobě, která ho pak mohla v procesu rozhodování duchovně doprovázet, přičemž takový proces u většiny trval jeden až tři ro-ky.

Při pohledu na současnou situaci s klesajícím počtem nových povolání prožívá většina jezuitů pokoj, když si uvědomují, že povolání je dar, který dává Bůh, jak chce, ale zároveň většina též považuje za svůj úkol kromě důvěry i spolupracovat s Bohem nějakou formou aktivní podpory povolání. Další otázkou dotazníku bylo, jak tato aktivní podpora vypadá. Kromě společné modlitby za povolání usilují mnozí jezuité o kontakt s mladými, někteří doprovázejí ty, kdo rozlišují životní povolání, a někteří spoluorganizují různé programy podpory a rozlišování po-volání.

Dotazník poté vyzval i ke společnému vyhodnocení iniciativ a aktivit během Týdne modliteb za duchovní povolání 24. až 30. dubna. V poslední, otevřené otázce „Co více říci k tématu povolání?“ rezonovala převážně tři témata: důležitost a zároveň touha po otevřenosti a po-hostinnosti jezuitských komunit, důležitost a touha po dobrých vzájemných vztazích mezi jezu-ity jako klíčové součásti vydávání svědectví, důležitost a touha po blízkosti mladým.

Bratrskou diskuzi zakončila společná modlitba za povolání, kterou se jezuité denně modlívají ve všech komunitách. Celou pouť uzavřel společný oběd na prostranství před kaplí v krásné přírodní scenérii, prosvětlené téměř letním sluncem.

Zdroj: Jakub Garčár (Jezuité na Slovensku).
Foto: Peter Buša, Martin Halčák (Jezuité na Slovensku).
Další fotografie na tomto odkazu.

Alena Rousová