Synodální církev od nejstarších křesťanských komunit až po současnost

19.10.2023 

Řím. Po dvou týdnech účasti na generálním shromáždění synody o synodalitě v církvi se s námi biskup Enrique Figaredo SJ (na foto s papežem Františkem) z Apoštolské prefektury v kambodžském Battambangu dělí o své zkušenosti. Narodil se ve Španělsku, svůj misionářský život prožil v Thajsku, a především v Kambodži. Tam mu lidé říkají jednoduše „Monseñor Kike“. Je známý a vážený pro svou oddanost postiženým osobám, které byly zraněny protipěchotními minami.


V ekumenické modlitbě, kterou zahájil synodu, nás papež František vyzval, abychom si představili, že jsme „jako raně křesťanské společenství v den Letnic. Jako jedno stádo, milované a shromážděné jedním pastýřem Ježíšem. Jako velký zástup v knize Zjevení jsme zde, bratři a sestry, ze všech národů, ze všech pokolení, lidí a jazyků (Zjevení 7,9), z různých společenství a zemí, dcery a synové téhož Otce, inspirováni Duchem přijatým ve křtu a povoláni ke stejné naději“ (srov. Ef 4,4-5).

Synodální proces není nová myšlenka; byla v církvi vždy od prvních křesťanských společenství. To, o co se nyní snažíme, je posílit tento způsob postupu v církvi v souladu s duchem Druhého vatikánského koncilu. Snažíme se obnovit ducha solidarity, ke kterému byla církev povolána od svých počátků. Chceme církev, která je více bratrská a více misijní, církev s větší účastí a větším společenstvím.

Papež nás také vyzval k modlitbě a tichu: „Skutky apoštolů říkají, že po Petrově promluvě na Jeruzalémském koncilu celý sněm mlčel (Sk 15,12), když se připravoval se na přijetí Pavlova a Barnabášova svědectví o znameních a zázracích, které Bůh vykonal mezi národy. To nám připomíná, že ticho v církevním společenství umožňuje bratrskou komunikaci, kde Duch Svatý spojuje názory, protože on je harmonie.“

První týden synody

Na této cestě jsme od roku 2021 a nyní zažíváme další etapu procesu: XVI. řádné generální shromáždění biskupské synody. Je zde velká radost ze společného setkání, účasti a setkání tváří v tvář, když rosteme v přátelství a vzájemném sdílení. Na této synodě jsme v procesu odpovídání na Boží volání jako bratři a sestry téhož milosrdného Otce. S něhou a milosrdenstvím nás Bůh vyzývá k budování bratrství, inkluzivity, spravedlnosti a míru ve světě. Dynamika Boží lásky prohlubuje náš smysl pro povolání. S pohledem upřeným na Ježíše a jeho milosrdenství se radujeme z větší účasti osob, které dříve nebyly zahrnuty do těchto rozhovorů: žen, laiků, církevních vedoucích a vedoucích s postižením. Společně se modlíme a rozlišujeme, společně pokračujeme v prohlubování našeho porozumění Boží lásce.

Postoupili jsme od vězňů doktríny k naslouchání srdcem, které osvěcuje intelekt. Cítím, že jsme všichni tímto shromážděním osvíceni. V tomto synodálním procesu Boží láska naplňuje naše srdce a dává nám milost nové moudrosti. Bůh nám dává novou vizi a nauku církve, která se rodí z lásky, kde pastorační prioritou je skutečnost, že církev je pro všechny.

Moje zkušenost z těchto dnů je, že znamení časů nás nutí udržovat chudé ve středu pozornosti, protože oni jsou trpícím tělem Kristovým. Udržujeme ve středu ty, kteří jsou chudí, ať už duchovně nebo fyzicky, jako jsou migranti z donucení, oběti válek nebo oběti zneužívání. Díky této dynamice jsou Pánovy rány umístěny do středu pozornosti. Když církev doprovází, uzdravuje a rehabilituje, je pozvána k ponížení a pokoře. Toto je cesta, kterou nás naučil Pán, který ve svém vtělení trpěl s chudými. Jsme také pozváni, abychom trpěli s chudými, doufali s chudými a prožívali vzkříšení s chudými, když radostně přijímáme Boží požehnání.

Tento první týden generálního shromáždění byl časem naslouchání a naděje, růstu ve víře a budování církve, která je místem univerzálního bratrství.


Zdroj/Foto: jesuits.global.

Alena Rousová

Copyright © 2003-2024 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.