Kdo jsme / Významné osobnosti Dnes je 17. 4. 2014  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Jezuitou dnes
Domy, kontakty
Akce

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Matteo Ricci

Když papež Pavel III. 27. září 1540 bulou Regimini Militantis Ecclesiae schválil jezuitský řád, byl v Římě jen Ignác a s ním otcové Salmeron a Codure. Ostatní z prvních Ignácových druhů byli již na misijních cestách. Laínez, Jay, Bobadilla a Bröet v severoitalských městech, Petr Faber na cestě do Wormsu a František Xaverský s Šimonem Rodriguezem čekali v Lisabonu na loď do Indie. Na čínskou půdu měla však vstoupit až další generace jezuitů.

Byl to právě P. Matteo Ricci (1552-1620), kdo jako první navázal s Číňany opravdový misijní dialog. Na něm můžeme vidět, co znamená apoštolský život. Nebyl to zájem o stříbro či santalové dřevo, o koření či hedvábí, co ho přimělo vydat se do Číny. Ani to nebyla věda, ačkoli jeho vědecký a kulturní význam pro vztah Evropy s Čínou se dá těžko popřít. Z rodného domu odešel kvůli tomu, aby se stal misionářem.

Matteo Ricci spatřil světlo světa 8. října 1522 v Maceratě v Itálii. Jeho otec byl hluboce otřesen, když jeho prvorozený syn vstoupil během svých studií v Římě do jezuitského řádu. Rodinný znak - modrý ježek v rudém poli - a s ním spojená privilegia neznamenaly pro mladého šlechtice nic ve srovnání s prostou řeholní sutanou. O několik desítek let později oblékl Matteo Ricci v Číně purpurově rudé roucho tamějších akademiků s tmavě modrým lemem u krku a s páskem stejné barvy.

Z Lisabonu odjel mladý misionář podél pobřeží Guineje a celé Afriky až do města Goa. Z Indie pak putoval dále do Malakky a přes Zadní Indii do Macaa, portugalské obchodní osady na okraji "Říše středu", jak svou říši sami Číňané nazývali.

10. září 1583 dostal Matteo Ricci dovolení čínských úřadů přicestovat do Šiuhingu. Jeho oděvem však nebyla černá jezuitská sutana, ale šedé roucho buddhistického kněze. Po letech se ukázalo, že nebylo příliš vhodné dávat najevo své kněžství tímto způsobem. Nejen z toho důvodu, že v tehdejší Číně nepožíval buddhismus velké úcty, ale i proto, že pater Ricci jako křesťan nesouhlasil s mnohými buddhistickými názory. Ještě než přijel do Pekingu, oblékl se proto jako čínštní učenci. K těm opravdu patřil, neboť měl rozsáhlé znalosti z oblasti přírodních věd a vydal několik vysoko ceněných publikací. Jeho katechismus "Pravé učení o Pánu nebes" byl vedle sedmi dalších děl z jeho pera přijat do kánonu klasické čínské literatury.

Čínský císař Wan Li, žijící v Pekingu, se přikláněl spíše k buddhismu, oficiální státní filosofií však zůstával konfucianismus. Intelektuální elita, státní úředníci a nejvyšší mandaríni uctívali Konfucia, který byl pro ně opravdovým vůdcem se svými vysokými etickými nároky a svým vedením k moudrému životu.

Lidé v Číně byli velmi citliví k tomu, co se děje v kosmu. Podle nehlučného běhu hvězd se učili řídit i společnost v klidu, míru a harmonii. Pohled na nebe poseté souhvězdími je vedl i k poznání řádu přírody na Zemi. V Číně, obrovské zemědělské zemi, bylo velmi důležité žít v harmonii s ročními dobami a uznání čínského kalendáře bylo pokládáno za důkaz loajality okolních národů. Z toho všeho můžeme vyvodit, s jak velkým zajmem se u lidí, jakými byli Číňané, setkávaly nové poznatky v matematice, zvláště geometrii a astronomii, v geografii a praktické fyzice. A Matteo Ricci oplýval vědomostmi ve všech těchto oborech.

Ten, kdo se tak dobře vyznal v hvězdářství, mohl mluvit i o "Pánu nebes". Pater Ricci chtěl vydávat svědectví o základní křesťanské pravdě víry, totiž, že "Pán nebes" se v dějinách zjevil v Ježíši Kristu. Všechny ostatní pravdy křesťanství souvisejí úzce s tímto vyznáním. Podstata křesťanství spočívá přece v živém vztahu ke Kristu. Jezuita Ricci musel však udělat zkušenost, že evangelium o Ukřižovaném a Zmrtvýchvstalém přijímal málokdo. Přesto bylo v Číně na konci jeho života na 2500 křesťanů. Tak se nepotvrdilo okřídlené rčení z Macaa, že "je lehčí umýt černého Etiopana doběla, než obrátit Číňana na křesťanství."

Hlavními rysy osobnosti Mattea Ricciho byl ohled na čínskou mentalitu, životní styl přízpůsobený místním zvykům a úcta k vysoké čínské kultuře. Chtěl být pro Číňany Číňanem. Cítil s nimi, hovořil a diskutoval. Bylo mu jasné, že evangelium jim může být zprostředkováno jen velmi citlivě, jako završení čínské kultury. Neodsoudil jejich kult předků a uctívání Konfucia, jak se stalo později v neblahém sporu o rity v roce 1742. Tradiční čínské obřady, jako např. kult předků aj., které jezuité uznávali a využívali k svému misijnímu působení v Číně, byly tehdy Římem zakázány. Promrhal se tak velký evangelizační potenciál. K rehabilitaci došlo (bohužel příliš pozdě) až v roce 1940. Dnes je P. Ricci dokonce na seznamu kandidátů blahořečení a papež Jan Pavel II. ho dal misionářům za vzor "inkulturace", zakořenění křesťanského života do místní kultury.

Díky svému fenomenálnímu jazykovému citu a svým tolerantním ušlechtilým působením vytvořil Matteo Ricci v Pekingu centrum duchovního života. Se svou vysokou, vznešenou postavou, s dlouhým vousem, vysokým čelem, ostrým nosem, jemně řezaným obličejem a hlubokýma modrýma očima patřil k nejvýraznějším čínským osobnostem. Když zemřel, sám císař věnoval pozemek, aby na něm mohl být známý jezuita pohřben. Dodnes je možné právě na tomto místě najít Ricciho náhrobek. Ten nám nejen stále připomíná toho, který zde byl pochován (v Číně je nazýván Li Mata), ale povzbuzuje nás k naději na dosažení vyšších cílů.

Jan Pavel II. na zahájení mezinárodního kongresu o Matteu Riccim 25. října 1982 řekl: "Je mým přáním, aby Tovaryšstvo Ježíšovo, inspirováno a povzbuzováno příkladem tohoto svého slavného syna a vedeno na neprobádané cesty Ducha svatého, mělo možnost i dnes účinně napomáhat kulturní práci a evangelizaci čínského lidu." Na mužích, jako byl Matteo Ricci, je tento duch jasně viditelný.

Redakce Jesuit.cz

Jiné významné osobnosti >


Náš tip

Apoštol národů svatý Pavel

Tomáš Špidlík

Již zesnulý jezuitský kardinál Tomáš Špidlík, který byl uznávaným odborníkem na spiritualitu křesťanského Východu, v této publikaci předkládá čtenářům své meditace o apoštolu národů Pavlovi z Tarsu: o tom, jak mu křesťanství dalo světový rozhled...

objednat >




Úmysly Apoštolátu modlitby

1. Aby ti, kdo vládnou, dbali o ochranu celého stvoření a usilovali o spravedlivé rozdělování přírodního bohatství.
2. Aby Zmrtvýchvstalý Pán naplnil nadějí srdce těch, kdo zakoušejí utrpení a nemoci.
3. Za naše farnosti, aby byly oporou života z víry novému pokolení křesťanů, zrozenému o Velké noci.
více »

Nejbližší akce

Setkání nad Biblí


Jezuitské povolání dnes


Brněnská pouť do Křtin


Varhanní koncert


více »

Nejbližší duchovní akce

Velikonoce v kolínském klášteře (Kurz 036)


Vzkriesený Ježiš je našou jedinou nádejou


PRE KŇAZOV


Duchovní obnova formou večeřadla pro mládež


více »

Kalendárium

Sv. Ignác prvním generálem

Příchod prvních jezuitů do Čech

Věčné sliby prvních jezuitů


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil