Kdo jsme / Významné osobnosti Dnes je 26. 9. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Bernard Lonergan

Bernard Joseph Francis Lonergan je u nás autorem málo známým. A to i přesto, že ve světě se stal myslitelem uznávaným nejen mezi teology, ale také mezi mnohými filozofy, ekonomy a exaktními vědci. Narodil se 17. prosince 1904 v Buckingham blízko Ottawy (Quebec, Kanada). Jeho otec Gerald byl potomek irských imigrantů a matka Josephine pocházela z britské rodiny. Základní vzdělání dostal Bernard ve svém rodném městečku. Když mu bylo třináct, byl poslán do jezuitské koleje Loyola v Montrealu. S výborným prospěchem tam během dvou let absolvoval High School s klasickým zaměřením.

Ve svých sedmnácti letech se rozhodl stát jezuitou, a tak 29. července 1922 vstoupil do noviciátu v Guelph (Ontario). Přitom je zajímavé si všimnout, jak široká byla již v této době škála Lonerganových studijních zájmů. V době své formace v Guelph se věnoval řečtině, latině, francouzštině, rétorice a matematice. Začala se zde také formovat jeho dlouhodobá nespokojenost se způsobem vzdělání a s "intelektuálními standardy" jezuitského školství.

V roce 1926 byl poslán do Anglie na studium filosofie v Heythrop College, kde zůstal až do r. 1929. Mimo jiné navštěvoval také přednášky ekonomie a matematiky. Učebnice, z kterých v té době studoval, byly podle jeho slov ?německého původu a suáreziánského přesvědčení? (Francisco Suárez SJ, žijící v letech 1548-1617, papežem Pavlem V. nazvaný doctor eximius, je jedním z nejplodnějších myslitelů scholastiky). Bakalářskou práci napsal o etice v ekonomii a 1. srpna 1930 obdržel titul bakaláře na University of London. Závěrečnou zkoušku složil hned z několika předmětů: Latiny a římských dějin, Řečtiny a řeckých dějin, matematiky a francouzštiny. V této době také publikoval své prvotiny: pět příspěvků pro Blandyke Papers, časopis koleje Heythrop.

Poté Lonergan tři roky vyučoval jazyky, matematiku, analytickou geometrii a mechaniku (fyziku) v jezuitské koleji Loyola v Montrealu. V té době také začal studovat Platona a Augustina, zásadně ho ovlivnila také četba knih J. A. Stewarta a Christophera Dawsona.

V roce 1933 se vrátil znovu do Evropy, aby studoval teologii na Gregoriánské univerzitě v Římě. Zabýval se interpretací děl Tomáše Akvinského, Maréchalovým transcendentálním tomizmem (belgický filozof Josef Maréchal SJ, který zemřel v roce 1944, se pokusil o syntézu tomistické filozofie a některých prvků filozofie Immanuela Kanta), filozofií historie a humanitními vědami (sociologií, politologií a ekonomikou). Na kněze byl vysvěcen 25. července 1936 a po dokončení licenciátu z teologie v roce 1937 byl poslán do Amiens (Francie), aby tam dokončil svou řeholní formaci (tzv. třetí probaci).

Roku 1938 se vrátil do Říma a po dvou letech na Gregoriánské univerzitě obhájil dizertační práci o pojmu gratia operans v myšlení Tomáše Akvinského. Zde ho zastihl začátek Druhé světové války a ještě před neblahými skutečnostmi, které se udály v červenci roku 1940, poslední lodí Conti di Savoia odplul z Neapole do New Yorku. V témže roce začal vyučovat dogmatickou teologii v Monrealu (1940-1946) a potom v Torontu (1947-1953).

V této době začal také více studovat antropologii, gnoseologii a metafyziku Tomáše Akvinského a plody svého studia pak zveřejnil v tehdy nově vzniklém časopise Theological Studies. V letech 1949 až 1953 také vzniklo jeho první a zároveň stěžejní dílo nazvané Insight, které pak dopracoval a vydal během svého působení na Gregoriánské univerzitě. Podle znalců je Lonergan zamýšlel jako propedeutickou studii k pojednání o metodologických problémech v teologii a jako vlastní přínos k přepracování aristotelsko-tomistického realizmu v novém kulturním kontextu, poznamenaném moderní vědou a postkantovskou filozofií.

Roku 1953 se Lonergan vrátil do Říma. Dvanáct let pak přednášel na Gregoriánské univerzitě dogmatickou teologii, především kristologii a trinitární teologii. V latině opublikoval několik traktatů ze systematické teologie: De constitutione Christi ontologica et psychologica (1956), Divinarum Personarum conceptio analogica (1957), De Deo Trino (dva svazky, 1964) a v neposlední řadě také De Verbo Incarnato (1964). V roce 1957 bylo vydáno i jeho filosofické dílo nazvané Insight: A Study of Human Understanding. Během těchto let začíná přednášet také na některých jihoamerických univerzitách a zabývá se mimo jiné logicko-matematickou metodou, existencialismem, ekonomikou a teorií vzdělání. V roce 1965 byl z vážných zdravotních důvodů přinucen přerušit vyučování na Gregoriánské univerzitě. Vzdal se všech přednášek a vrátil do Kanady. Žil a pracoval na Regis College v Torontu a kromě krátkých vystoupení ve Spojených státech na Harvardu (1971-1972) se věnoval především spisovatelské činnosti. Byl odborným poradcem na Druhém vatikánském koncilu a v letech 1969-1974 členem Mezinárodní teologické komise.

Od roku 1975 Lonergan žil v Boston College (Boston) odkud byl často zván na různé vědecké konference, semináře a přednášky na různých místech po celé Kanadě, v USA a v Evropě. Přednášel ale především v Bostonu o symbolu a analogii, o teologické metodě nebo o mýtu v teologii. Zabýval se zde také teorií ekonomie a v letech 1977-1982 přednášel o makroekonomii a dialektice historie. 15. června 1982 měl v Bostonu poslední přednášku na téma "Jednota a pluralita: koherence křesťanské pravdy". Před smrtí se vrátil do rodné Kanady a tam zemřel 26. listopadu 1984, jen několik týdnů před svými osmdesátými narozeninami.

Za svůj život, který věnoval vědě, dostal několik významných ocenění. V letech 1949-1975 dostal čtyři mezinárodní ceny za své filosofické a teologické práce, v roce 1975 se stal korespondentem Britské akademie. Bylo mu uděleno 17 doktorátů honoris causa.

Vrcholem Lonerganova díla jsou dodnes nejznámější knihy: Insight: a Study of Human Understanding (česky by se dalo přeložit "Vhled: studie o lidském poznání") a Method in Theology (Metoda v teologii). Jak už jsem uvedl, základem jeho studií byly jisté principy aristotelsko-tomistické koncepce umírněného realizmu. Ty ale ve svých knihách přepracoval tak osobitým a zásadním způsobem, že se staly zcela originálním myšlenkovým světem.

K jeho pečlivým a důkladným zkoumáním lidského vnímání a poznání autorovi neposloužily jen obsáhlé znalosti teologie a filozofie, ale i exaktních a společenských věd (fyziky, matematiky, ekonomiky, pedagogiky, sociologie apod.), i když některé poznatky těchto věd, s kterými operuje, jsou dnes už poněkud zastaralé.

Jak poznamenal jeden z největších dosud žijících znalců Lonerganova života a díla Frederick Crowe, i když jeho myšlení nebylo všeobecně přístupné, v akademických kruzích způsobilo tichou revoluci. Záhy po Lonerganově smrti se totiž objevilo na 200 doktorských dizertací o jeho myšlenkách a bylo zorganizováno několik cyklů přednášek zabývajících se rozborem jeho textů. Dokonce dva časopisy (Lonergan Studies Newsletter a Method: Journal of Lonergan Studies) se zabývají výhradně výzkumem a rozvíjením jeho myšlenek (Srov. ročenka jezuitského řádu Jesuits, Řím, 2000, s. 166.).

Jeho sebrané spisy, které vydává Lonerganův výzkumný ústav v Torontu ve spolupráci s nakladatelstvím University of Toronto Press, čítají více než dvacet svazků. Dobře je viditelný velký rozhled a rozsah zájmu tohoto kanadského myslitele. Najdeme tu knihy filozofické, teologické, pedagogické i ekonomické.

Lonergan patří ke generaci od přechodu od starého k novému. Stejně jako např. Karl Rahner, můžeme i v jeho díle vystopovat stopy po jeho několikaleté akademické formaci opřené o neoscholastiku. Ale už v době studia filozofie na Heythrop College byl nespokojený s tradičním řešením otázky po lidském poznávání. Byla to především jeho četba práce Johna H. Newmana Grammar of Assent, která zásadně ovlivnila jeho epistemologické bádání. Zde začal Lonerganův několikaletý zájem o zkoumání našeho rozumění.

Jan Regner SJ


Náš tip

Teologie stvoření

Reflexe o ekologii

Robert Murray

Anglický jezuita Robert Murray (1925), proslulý biblista, profesor patrologie a znalec syrských otců na Heythrop College v Londýně, také osobní přítel J. R. R. Tolkiena, promýšlí dílo stvoření v souvislosti s dobře „uspořádaným domem“ lidských vztahů: s ekologií živého srdce. Životní prostředí, jak je teolog pojímá, poukazuje na zakotvenost ve vztazích Stvořitele...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Farnosti ve službě misiím
Za naše farnosti, aby se – živeny misijním duchem – staly místem sdílení víry a svědectví lásky.
Národní úmysl: Aby nám Pán dal pochopit zákon lásky a aby naše bratrská a usmířená společenství byla povzbuzením pro ostatní (EG, č. 100,101).
více »

Nejbližší akce

Raně křesťanské komunity v Řecku


Současné poznatky astronomie


více »

Nejbližší duchovní akce

Víkend pro seniory


Kněžské exercicie


Filmové exercicie (Kurz 213)


Duchovní cvičení pro mladé


více »

Kalendárium

Schválení Tovaryšstva Ježíšova

Památka sv. Františka Borgiáše


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil