P. František Domes

P. Domes pocházel z Dřevohostic, které jsou na cestě z Přerova na Svatý Hostýn. Všechny vesnice z okolí Dřevohostic se počítají za vesnice pod ochranným pláštěm Panny Marie Svatohostýnské, vítězné ochránkyně Moravy. V Dřevohosticích dlouho nepobyl. Obecnou školu navštěvoval až v dalekém Týnci u Klatov, kam se rodiče přestěhovali. Gymnázium začal třemi třídami v Klatovech. Čtvrtou třídu vystudoval v Uherském Hradišti. Po ní v roce 1902 vstoupil do noviciátu na Velehradě. V roce 1904−1906 dokončil gymnaziální studia a maturoval ve Svatém Ondřeji. Filosofická řádová studia konal 1906−1909 v Bratislavě a dva roky potom byl pomocným vychovatelem studentů v Bohosudově. Od roku 1911, jak to tehdy bylo v rakouské provincii obvyklé, studoval teologii na univerzitě v Innsbrucku. Dne 26. července 1914 tam byl vysvěcen na kněze.

Po skončení teologických studií byl v Praze a v Linci na zprostředkovatelně četby pro vojáky − jakási náhradní duchovní služba v době války. V letech 1916−1917 byl generálním prefektem (hlavní vychovatel) v konviktě při arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči. Roku 1917 byl poslán na Velehrad, kde začínala Apoštolská škola − soukromé gymnázium. Na ní učil až do roku 1925 přírodopis. V letech 1925−1938 byl operářem, ministrem domu, prokurátorem v Hradci Králové. Odtud přišel v téže funkci do Prahy, na Svatý Hostýn a do Opavy. V roce 1938 byl znovu v Hradci Králové a tam už zůstal až do dubna 1950. Byl tam také dvakrát superiorem, a to v letech 1939−1942 a znovu 1945−1950. V dubnu 1950 byl s ostatními zatčen, a jako představený putoval do Želiva − do přísnějšího lágru. Z Želiva se dostal jako nemocný do nemocnice v Hradci Králové. Zásluhou tamních lékařů se po nutné hospitalizaci dostal do Černošic k sestrám Nejsvětější Svátosti. Koncem července 1951 si StB uvědomilo tento jeho příjemný pobyt a v přísném střežení ho nejprve odvezli do Králík, ale i odtud brzy nato zpět do Želiva.

Teprve 23. října 1953 přišel z Želiva na Moravec mezi staré řeholníky. V roce 1954 se podrobil v Brně u sv. Anny těžké operaci. Když se trochu zotavil a měl se vrátit na Moravec, pan profesor Podlaha jej ponechal na klinice. Totiž chtěl, aby měl jeho přítel a spoluvězeň z Buchenwaldu, těžce nemocný prelát Dr. Švec, kněžskou společnost. Tu stojí za to zaznamenat něco o panu prelátu Švecovi. Byl po monstrprocesu v Praze odsouzen a byl ve vězení. Těžce onemocněl, dostal se na vězeňské oddělení, které tehdy bylo pro všechny věznice v Brně u sv. Anny. Tam se o něm dověděl profesor Podlaha, který byl s prelátem Švecem za nacistů vězněn v koncentračním táboře. Ten a jiní spoluvězni z nacistických koncentračních táborů vyvinuli veliký tlak také na spoluvězně, tehdy presidenta Antonína Zápotockého, aby byl prelát Švec propuštěn na svobodu a aby jej mohl prof. Podlaha na svobodě mít na svém oddělení, léčit jej a případně mu dosloužit do smrti. Podařilo se to, a tak prelát Švec byl s P. Domesem v jedné světničce. P. Domes se po smrti P. Švece vrátil na Moravec, ale brzy zemřel. Je pochován na Moravci.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 332−334.