F. František Slavík

I o tomto bratru jsem získal něco laskavostí spolubratří z archivu rakouské provincie. Opět jako u předchozího našeho splubratra nic nevíme z jeho života před vstupem do Tovaryšstva Ježíšova. Z tohoto období víme jen tolik, že se narodil 16. června 1848 ve Velké Lhotě u Malenovic na Moravě.

Více můžeme uvést z jeho života jezuity, který započal prožívat v noviciátě ve Svatém Ondřeji v Korutanech 20. listopadu 1877. Po prvních slibech na konci dvouletého noviciátu byl na více místech rakouské provincie kuchařem a pekařem. Nejdéle byl v koleji v Linci-Freienbergu, také nejprve jako kuchař. Ke konci této své dispozice pro nemoc byl kredenciářem, ale i pomocníkem vrátného. V Linci jej všichni měli velice rádi a neradi se jej zbavovali. Jeho bolestná nemoc, "dna", vyžadovala nakonec přece jen přeložení. Tak byl disponován představenými do Kalksburgu, kde byla zařízena dobře "nemocnička" a byla dobrá péče kvalifikovaného bratra infirmáře.

Ačkoliv byl Fr. Slavík sám potřebný péče, přece jen pomáhal bratrovi infirmáři v péči o chovance gymnázia. Když už opravdu nemohl konat žádnou práci, věnoval se modlitbě a četbě duchovních knih. Bolesti a obtíže nemoci snášel s příkladnou trpělivostí a odevzdaností do vůle Boží. Posilněn svátostmi umírajících zemřel 11. května 1922 doprovázen modlitbou spolubratří. Také o něm platí, že při vzniku československé provincie byl do ní Fr. Slavík přeřazen, ale zůstal nadále působit v rakouské provincii.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 122−123.