Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 24. 5. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. Arnošt Tuček

Datum narození:23.4.1868
Datum vstupu do řádu:  13.8.1895
Datum úmrtí:14.1.1936

Naše putování za zemřelými české provincie Tovaryšstva Ježíšova nás přivádí k prvnímu řediteli nově zřízeného arcibiskupského gymnázia s konviktem v Praze?Bubenči, k P. PhDr Arnoštu Tučkovi.

Narodil se v Brodku u Nezamyslic (na Moravě) 23. dubna 1868. Po obecné škole v rodišti, studoval v Olomouci na klasickém gymnáziu, kde také maturoval v roce 1886. Tentýž rok nastoupil do olomouckého arcidiecézního kněžského semináře. Po úspěšných čtyřech letech studia byl dne 5. července 1890 v olomoucké katedrále vysvěcen na kněze. Od tohoto roku až do roku 1895 působil na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Nejprve byl jen v konviktě prefektem studentů, později i na gymnáziu vyučoval. Svou touhu po řeholním životě se mu podařilo uskutečnit v roce 1895. Byl pro Tovaryšstvo Ježíšovo p. arcibiskupem olomouckým propuštěn ze svazku diecéze a začal 13.8.1895 svůj noviciát na Velehradě. 15. srpna 1897 se zasvětil Pánu prvními řeholními sliby a slíbil, že definitivně, po dalších zkouškách, vstoupí do Tovaryšstva Ježíšova. Tak doplnil nejprve svá studia filosofie a teologie a vykonal i poslední zkoušku - třetí probaci. Byl potom poslán do Prahy k sv. Ignáci, kde pracoval jako kněz v duchovní správě řeholního kostela, ale zvláště řídil Mariánskou družinu akademiků a jinou - dívek. Když začala provincie uvažovat o vlastním řádovém gymnáziu na Velehradě a pražská arcidiecéze o výstavbě Arcibiskupského gymnázia s konviktem v Praze, nabídl se P. Tuček, už skoro čtyřicetiletý ke studiu na univerzitě k získání profesorské aprobace. Odejel na univerzitu do Insbrucku, kde začal studovat zeměpis a dějepis, jako své budoucí hlavní předměty, jímž by učil. V roce 1911 získal na této univerzitě nejen profesorskou aprobaci, ale i doktorát z filosofie. Rok potom vyučoval na řádovém gymnáziu v rakouském Kalksburgu. Další rok 1912/1913 učil na německém gymnáziu T.J.v Bohosudově. V roce 1913 se otevíralo k životu Arcibiskupské gymnázium s konviktem v Praze-Bubenči. Bylo svěřeno do správy jezuitům. P. Tuček se stal prvním ředitelem tohoto gymnázia a současně rektorem jezuitské koleje při tomto gymnáziu. Možno pravdivě říci, že řádný chod tohoto nového gymnázia byl životním dílem P. Tučka. Tomuto gymnáziu věnoval Dr. Tuček všechny své síly i rozsáhlé vědomosti a zkušenosti. Velice se staral o prospěch gymnázia, proto i sám podle potřeby učil i jiným předmětům, než jen těm pro které byl aprobován. Jeho zvláštní oblibou bylo učit přírodopis. Miloval své žáky a měl k nim výborný vztah jako učitel, ale i jako kněz. Jako učitel byl velmi jasný, v známkování žáků mírný.

Třeba se zmínit i o velké apoštolské horlivosti P. Tučka. Ta se projevovala službou tehdejší pražské periferii. Neděli, co neděli měl bohoslužby v improvizované kapli u p. Thoře v Tróji. Každou neděli měl dvě mše svaté, kázal, zpovídal, křtil a konal i jiné potřebné obřady. V postní době míval ještě i odpoledne postní kázání spojené s křížovou cestou. Ačkoliv byl P. Tuček silné tělesné konstrukce, ozývaly se zdravotní potíže. Proto se na podzim roku 1929 vzdal služby ředitele gymnázia. Po měsíční dovolené však spěchal opět ke svým žákům do školy. Měl snížený počet hodin, ale vyučoval se stejnou radostí a chutí. Škola byla prostě jeho život! Žáci jej měli rádi a na jeho přehledy a diagramy vzpomínali dlouhá léta. V roce 1932 byl raněn mrtvicí. Musel proto opustit školu. Jakmile se trochu zotavil, pracoval pilně na dějinách bubenečského gymnázia a koleje, ale také i na dějinách provincie. Svou práci přinesl hotovou dva dny před svou smrtí otci rektorovi. 14. ledna 1936 ráno tiše a nepozorovaně, ale dobře připraven, se odebral ke svému Pánu pro odměnu jako věrný služebník studentské mládeže a vůbec spásy lidských duší. Za veliké účasti představitelů církevního života, ale i školských úřadů, jako i za veliké účasti bývalých žáků i věřících, byl P. Arnošt Tuček pohřben na hřbitově v Praze-Bubenči ke dni vzkříšení svého mrtvého těla.


Náš tip

Mlčení

Šúsaku Endó

Mlčení japonského spisovatele Šúsaku Endóa (1923–1996) je drsný a zároveň poetický i myšlenkově bohatý příběh o zániku křesťanské misie v Japonsku v 17. století. Téma, které o něco dříve zpracoval i český spisovatel Jaroslav Durych v rozsáhlé epopeji Služebníci neužiteční, Endó pojal z neobvyklé perspektivy japonského katolického křesťana...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Křesťané v Africe
Za křesťany v Africe, aby vydávali prorocké svědectví smíření, spravedlnosti a pokoje, a tím napodobovali Ježíšovo milosrdenství.
Národní úmysl: Za křesťany, aby jejich život byl skrze konání dobra odpovědí na Boží lásku a neztratil tak svěžest a vůni evangelia (EG, č. 39).
více »

Nejbližší akce

Jezuitou dnes


Středoevropský Magis


Živé kameny na Svatojakubské cestě


Živé kameny v Santiagu de Compostela


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro řeholní sestry


Duchovní obnova: Vnitřní uzdravení


Moje vyhlídky v duchovním životě, pohled do budoucnosti


Vnitřní modlitba


více »

Kalendárium

Památka Panny Marie della Strada

Návrat jezuitů do Prahy


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil