P. Jan Soukup

Narodil se 6. února 1863 v Třimanech u Hořovic v Čechách. Z života před vstupem do Tovaryšstva Ježíšova víme jen to, že gymnázium s maturitou vystudoval v Praze. A taktéž víme, že po maturitě sloužil v Praze jako voják "jednoročák". Dne 8. září 1885 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Noviciát vykonal ve Svatém Ondřeji a tam se zasvětil Pánu prvními řeholními sliby i slibem, že do Tovaryšstva vstoupí po vykonané přípravě, když jej Tovaryšstvo bude chtít definitivně přijat do své rodiny. Svou studijní přípravu na svaté kněžství vykonal takto: rétoriku ve Svatém Ondřeji jeden rok, filosofii v Bratislavě tři roky. Čtyři roky potom byl prefektem v Bohosudově a učil přitom češtině na německém gymnáziu. Teologii studoval čtyři roky v Innsbrucku. Po třetím roce byl tam 16. července 1896 vysvěcen na kněze. Svou přípravu před posledními svatými sliby, které složil 2. února 1901, vykonal ve Vídni.

P. Soukup čtrnáct roků svého řeholního života vyučoval na gymnáziích v Kalsburgu, Bohosudově a na Velehradě. Učil pravidelně zeměpis, němčinu, ale také krasopis a kreslení. Jinak působil i jako operář − duchovní dělník − v duchovní správě kostela sv. Ignáce v Praze, také v Bohosudově a na Svatém Hostýně. Při této práci byl někdy ministrem a prokurátorem (ekonomem). Když byl v Praze, redigoval jeden rok také družinský věstník "Ve službách Královny".

Jeho vrstevníci jej hodnotili jako muže s velmi praktickým smyslem pro skutečnosti. Nebo jako horlivého čtenáře knih, z nichž čerpal své rozsáhlé znalosti v oboru zeměpisu, kterému velice rád učil žáky. Měl smysl pro humor a žertovnými básněmi a výstupy uměl pobavit často i velmi význačné hosty. Přitom se jeho tehdejší spolubratři zmiňují i o určité zatrpklosti, která šla na vrub nemoci. Ačkoliv byl robustní postavy, nebyl vlastně nikdy docela zdráv. Byl jemným a oblíbeným učitelem, ale i mnoho lidí jej vzpomínalo jako dobrého kazatele a exercitátora.

V roce 1926 postihlo tohoto otce ochrnutí a způsobilo mu mnoho trpkých chvil. Na léčení nemoci byl nejprve z Velehradu přeložen na rok do Českého Těšína. Ale vrátil se na Velehrad. Na svátek svatých apoštolů Petra a Pavla 29. června 1927 dotrpěl. Pohřben byl na velehradském hřbitově.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 135−136.