F. Petr Dáňa

Fr. Dáňa se narodil v Budíkově u Humpolce v Čechách 15. června 1863. Po školní docházce se vyučil doma u svého otce kovářskému řemeslu. Ale v tomto řemesle nezdomácněl a ani život "ve světě" jej nevábil. Miloval zbožnost a tak hledal možnost, kde by se mohl zbožnosti víc věnovat, a také kde by nějak mohl sloužit Boží věci a tím spáse lidí. Odešel proto z domu do Prahy. Nejprve našel místo sluhy u augustiniánů, ale později přijal místo sluhy u jezuitů v rezidenci u sv. Ignáce. Když tímto soužitím lépe poznal řeholní život a současně když poznal zblízka život a působení jezuitů, zažádal o přijetí do Tovaryšstva Ježíšova. Byl přijat a do noviciátu nastoupil jako jeden z prvních na Velehrad, kde vznikl český noviciát rakouské provincie. V noviciátě se vedle duchovní formace věnoval i práci, a to kuchaře.

Ještě před ukončením noviciátu byl poslán na výpomoc do kuchyně v Innsbrucku v Rakousku. Tam se Pánu zasvětil navždy již prvními sliby 15. listopadu 1893. V rakouské provincii pracoval většinou jako kuchař, někdy jako kredenciář, v Innsbrucku, ve Vídni, v Bohosudově, Sarajevě, Travniku, na Velehradě, na Svatém Hostýně, v Linci a v Kalksburgu. Vznik československé viceprovincie jej zastihl v Bohosudově, kde byl nejprve kuchařem a v letech 1922−1923 pečoval o řeholní jídelnu jako kredenciář. V roce 1924 byl poslán do Ružomberku na Slovensku jako kuchař. Ale již rok nato, roku 1925, byl poslán na Velehrad, kde pokud mohl vypomáhal v kuchyni nebo bratrovi v pracích po domě. Zemřel 28. července 1927 a byl pochován na velehradském hřbitově.

Charakteristika těch, co s ním žili, je stručná, ale výstižná: Fr. Dáňa byl pracovitý, tichý a skromný řeholník. Jeho ctižádostí bylo z poslušnosti vykonat svědomitě práce, které mu kdy byly svěřené.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 136−137.