P. Josef Wenzel

O tomto otci německé národnosti, který působil nejprve v rakouské provincii, ale i v nově zřízené československé viceprovincii jako její člen, máme poskrovnu zpráv. Kéž i to málo nám přiblíží život a práci tohoto spolubratra.

Narodil se v Krásné Lípě (Schönlinde) u Rumburka. Gymnázium vystudoval v Bohosudově. Do Tovaryšstva Ježíšova vstoupil 7. září 1887 a vykonal svůj noviciát ve Svatém Ondřeji v Korutanech v Rakousku. Studia v Tovaryšstvu byla obvyklá a na obvyklých místech − rétorika ve Svatém Ondřeji jeden rok, tři roky filosofie v Bratislavě. Na čtyřletou teologii spojenou s kněžským svěcením v Innsbrucku navázala tamtéž příprava na profesuru pro gymnázia, a to studium klasických jazyků − latiny a řečtiny. Známe také datum posledních slibů P. Wenzela, a to profes slavných slibů 2. února 1905.

Všechna místa, kde působil v rakouské provincii, neznáme, jen víme, že při vzniku českolovenské provincie byl profesorem na gymnáziu v Bohosudově, kde zůstal až do konce školního roku 1924−1925. Vždy učil latinu a řečtinu, někdy němčinu, ale také češtinu. Přitom všechny roky jej katalogy uvádějí také jako svátečního kazatele. Z Bohosudova byl přeložen do Bratislavy, kde po dva roky byl německým kazatelem a ředitelem Mariánské družiny paní a dívek. Katalog pro rok 1928 uvádí P. Wenzela v Praze, a to jako rektora v kostele Svatého Salvatora, jako ředitele Mariánské družiny paní a dívek německé národnosti. Kromě toho je uváděn jako duchovní rádce společenství německých katolíků v Čechách − Kath.Volksverein a Kath. Frauenbund. Pravděpodobně tato posledně uvedená služba vedla P. Wenzela jezdit po Čechách, takže tím si můžeme vysvětlit záznam o jeho smrti 6. května 1928 v Českém Krumlově. Nějaké dobové hodnocení tohoto našeho spolubratra jsem bohužel nikde zatím nesehnal.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 137−138.