F. Josef Beneš

Narodil se 22. března 1870 v Dolní Vešnici u Havlíčkova Brodu. Po základní školní docházce doma se v Jihlavě vyučil krejčím. V Jihlavě navštěvoval velice rád kostel sv. Ignáce, třebaže už zde jezuité od roku 1773 nepůsobili. Zájem o sv. Ignáce v něm vyvolal i milost řeholního povolání. Dne 2. října 1895 začal svůj noviciát jako jeden z prvních českých noviců na posvátném Velehradě. Dne 3. října 1897 složil na Velehradě své první řeholní sliby. Jakkoliv byl vyučen krejčím, v Tovaryšstvu konal nejčastěji službu sakristána-kostelníka. Tak sloužil kostelům a kněžím Tovaryšstva ve Steyeru či Innsbrucku v Rakousku, ale i na Velehradě a Svatém Hostýně. Nejdéle byl sakristánem, skoro dvacet let, u sv. Ignáce v Praze.

Svou službu všude vykonával s velkou láskou a také i obětavostí. Byl oblíbeným nejen u svých spolubratři, ale také u věřících. Dva roky před svou smrtí pociťoval srdeční slabost a jak říkal sám, začal pomýšlet na poslední věci člověka. V létě roku 1933 byl určen dispozicí jako vrátný do koleje v Praze-Bubenči. Zde už žil jen několik měsíců. Dne 25. listopadu 1933 na srdeční slabost zemřel. Odešel, aby od svého Mistra a Pána přijal za vzornou službu řeholníka-jezuity odměnu ve věčném životě. Byl pochován za velké účasti věřících od sv. Ignáce na bubenečském hřbitově ke svým spolubratřím.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 170−171.