Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 18. 11. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. František Krus

Datum narození:28.6.1871
Datum vstupu do řádu:  0.0.0000
Datum úmrtí:30.1.1941

Narodil se v Dobré u Frýdku, tehdy rakouské části vratislavské diecéze, 28. června 1871. Pocházel ze šesti dětí. Otec domkař, ale přičinlivostí svou i manželky, si zjednali vesnický obchod se smíšeným zbožím. V Dobré navštěvoval František obecnou školu, gymnázium studoval v Českém Těšíně. Po maturitě se přihlásil na teologii. Začal studovat v diecézním semináři ve Vratislavi (Breslau). Tehdejší arcibiskup vratislavský, kardinál Kopp, jej brzy po zjištění mimořádného nadání poslal, aby pokračoval ve studiu v Římě. Byl alumnem Germanica (papežského ústavu pro Němce) a studoval na papežské univerzitě Gregoriáně. 28. října 1896 přijal kněžské svěcení a pokračoval dále ve studiu k doktorátu. V roce 1897 byl na Gregoriáně promován doktorem filosofie a téhož roku i doktorem teologie. Po návratu z Říma se stal kaplanem v Českém Těšíně a brzy nato kancléřem generálního vikariátu pro rakouskou část vratislavské diecéze. Po lidsku řečeno, otevírala se mu slibná kariéra. P. Krus však následoval Boží volání a vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. 24. října 1900 začal ve Sv. Ondřeji v Rakousku dvouletý noviciát. Protože všechna studia vykonal na jezuitské univerzitě a zakončil je obojím doktorátem, po noviciátu zakončeném sliby 25. října 1902, nemusel už nic doplňovat, aby mohl být zařazen provinciálem rakouským do služby. První jeho služba kněze-jezuity byla v kněžském semináři v rakouském Klagenfurtu, kde byl spirituálem bohoslovců. V roce 1905 se habilitoval pro pedagogiku a homiletiku na jezuitské univerzitě v Innsbrucku. Brzy tam byl mimořádným i řádným profesorem. Kromě předmětů, pro které se habilitoval, přednášel často i filosofickou propedeutiku. Od roku 1910 vyučoval i katechetiku. V této době svého působení v Innsbrucku složil zde i svou slavnou profes čtyř slibů, a to 2. února 1912. V tomto období byl také nějaký čas redaktorem světově věhlasného časopisu ?Zeitschrift für katholische Theologie?. Své učební obory si P. Krus stále také rozmnožoval podle svých nových zájmů. Tak učil i liturgiku a připravoval se učit i křesťanskou sociologii.

V roce 1919, když vznikla československá viceprovincie, se vrátil P. Krus na pokyn P. provinciála Škarka do vlasti k práci v naší provincii. Nejprve ho bylo zapotřebí na rok jako spirituála bohoslovců v kněžském semináři v Litoměřicích. 31.7.1920 do roku 1923 se stal superiorem u Sv. Ignáce v Praze. Jako superior pečoval o duchovní správu řeholního kostela, ale zároveň byl ředitelem Mariánské družiny služebných dívek. Další rok si přibral ještě starost o Mariánskou družinu kněží a družinu učitelek. V roce 1922 zavedl a dával veřejné exercicie pro muže a ženy v kostele Sv. Ignáce. Po celý týden byla večer každý den přednáška. V roce 1923 nastoupil v Brně v biskupském alumnátě, opět jako spirituál bohoslovců. Tuto službu konal po dva roky. Ve školním roce 1925-1926 byl nadále spirituálem bohoslovců, jenže v pražském arcibiskupském kněžském semináři. Od roku 1926 byl v Praze, zase u Sv. Ignáce. Věnoval se pastoraci pražské periferie, redigoval časopis ?Neděle?. Z toho v letech 1933-1937 byl podruhé v této rezidenci superiorem. Vraťme se blíž k jeho práci redaktora. Byla velmi úspěšná. Když začínal byl náklad 66 000 výtisků. Náklad brzy vzrostl na 190 000 výtisků. K práci na pražské periferii - to je v okrajových předměstích Prahy, často i velmi chudých, pro duchovní práci, zvláště nedělní bohoslužby, získával spolupracovníky převážně z řad jezuitů, ponejvíce profesorů arcibiskupského bubenečského gymnázia. Zařizoval prozatímní kaple v různých domcích. Nebralo by konce, kdybychom chtěli vypisovat nebo rozvádět všechny námahy, oběti, cesty, porady, prosebné a děkovné dopisy. K tomu přednášky, kurz laických pomocníků pro tuto práci na periferii, vyjednávání a také trpká zklamání, která s tím byla spojená. K tomu si přibral i vydávání časopisu pro exerciční hnutí ?Obrození?. V letech 1936-1937 byl duchovním rádcem ?Sdružení katolické mládeže? a redigoval časopis pro mládež ?Dorost?. Není divu, že P. Krus spal málo, celý den stál u svého pultu, v tramvajích a autobusech četl, nebo opravoval tiskové archy časopisů. Od školního roku 1937/38 až do školního roku 1940/41 byl poslán představeným provincie do Benešova u Prahy, aby učil na řádovém filosofickém institutu jezuitské bohoslovce. Učil pedagogiku, sociologii, etiku. Vyučoval rád a až do poslední možnosti, i v době své nemoci. Dal se dovést na přednášku na vozíčku nebo si volal scholastiky do své světnice a z lůžka jim přednášel. Nemoc však pokračovala. Její obtíže snášel s podivuhodnou trpělivostí. Do poslední chvíle svým spolubratřím kněžím, zvláště mladým, cosi ze svých bohatých zkušeností předával. Srdeční slabosti podlehl dne 30. ledna 1941. Svou duši odevzdal svému Pánu a Stvořiteli. Jeho mrtvé tělo spolubratři pochovali na benešovském hřbitově v jezuitském hrobě.

Už z tohoto životopisu a z prací, které konal je jasné, že šlo o mimořádnou osobnost naší provincie. Vrstevníci jej cenili takto: ?Jednou z nejvýznačnějších vlastností P. Kruse byla jeho píle a pracovitost. V podivném kontrastu s touto jeho energií byla i určitá slabost. Najednou něco zanechal. Tak ještě z Klagenfurtu odešel ke kartuziánům do noviciátu. Záhy se ukázalo, že vzhledem k svým tělesným silám nemá na takový život. Vrátil se k jezuitům. Náhle se vzdal v Innsbrucku redigování zmíněného teologického časopisu, ačkoliv jej vedl úspěšně. Stejně se to projevilo i ve velmi dobře jím vedené ?Neděle? doma v Praze. Také se redigování nečekaně vzdal. Velmi rád se cítil jako vyučující mezi svými studenty. Jako profesor, jak v Innsbrucku, tak v Benešově byl velmi oceňován. Velice na něj vzpomínali vždy s velikou úctou i bohoslovci, pozdější kněží, jak v diecézi litoměřické, či brněnské nebo pražské, nebo i z Klagenfurtu, jako na citlivého spirituála - pomocníka v duchovní přípravě na cestě k oltáři.?

Na závěr třeba uvést i literární činnost P. Františka Kruse T.J. Převážná část vydaných knih je z období jeho desetileté práce univerzitního profesora v Innsbrucku. Jeho stěžejním dílem je nepochybně kniha ?Pedagogische Grundfragen? ? česky ?Základy pedagogiky? - 450 stran, vyšla Innsbruck, Rauch 1911.
Tam také vydal tyto knihy - uvádím názvy české:
Škola homiletiky
Otázky vypracování kázání
Spolu s P. Gattererem S.J.: ?Katechetika? a jiná ? ?Výchova k čistotě?.

Česky vyšly tyto práce P. Kruse S.J.:
Dnešní pastorace ? Brno, Jednota katolického duchovenstva, 1927 ? 81 stran
Ročenka ?Neděle?, Praha 1934 - 176 stran
Na pomoc velkému dílu - dvě brožury: ?Životem?, Hlučín 1929 brožura č.63 - 31 stran a brožura č.64 - 46 stran.


Náš tip

Spirituální teologie

Michal Altrichter

Text Spirituální teologie zahrnuje důležitá témata duchovního života a jejich uchopení v každodenním životě. Četné otázky, které vyslovuje současný člověk a které byly důležité i pro předchozí generace, se systematicky vyhodnocují. I když text vyrostl z mnohaleté zkušenosti ve výuce oboru na teologické fakultě, nemá pouze studijní účel. Publikace...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Za křesťany v Asii, aby tím, že o evangeliu svědčí slovy a skutky, přispěli k dialogu, míru a vzájemnému pochopení především těch, kteří patří k jiným náboženstvím.
Národní úmysl: Za ochranu před otroctvím lhostejné a sobecké mentality (EG, č. 208).
více »

Nejbližší akce

Velehradská literární pouť


Víkend pro zájemce o jezuitský řád


Středoevropský Magis 2018


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro členy Matice velehradské


Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


Duchovní obnova pro členy Matice Svatohostýnské a hasiče


Adventní duchovní cvičení


více »

Kalendárium

Památku bl. Michala Augustina Pro


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil