P. Lev Hipsch

P. Lev (Leo) Hipsch se narodil 10. dubna 1914 v Lhotce u Litultovic. Studoval na jezuitském gymnáziu na Velehradě a maturoval v Kroměříži. 5. září 1936 byl přijat do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova v Benešově u Prahy. Tam rovněž v letech 1938-1941 vystudoval filozofii a dosáhl licenciátu. Poté následovala válečná teologická studia v Praze.

Od 28. června 1944 byl gestapem vězněn na Pankráci a v Terezíně. Domů se vrátil 5. května 1945 a na kněze byl vysvěcen 29. června 1945 v kostele sv. Ignáce v Praze. Poté ještě rok studoval v Heythrop College v Anglii. Po návratu do vlasti byl generálním prefektem v konviktu při arcibiskupském gymnáziu v Praze – Dejvicích. V roce 1947 se stal spirituálem studentů biskupského gymnázia v Brně a zároveň začal studovat matematiku a fyziku na Masarykově univerzitě. V roce 1949 byl jako řeholník z vysokoškolského studia vyloučen a v dubnu 1950 se spolu s ostatními řeholníky ocitl v koncentračním táboře v Bohosudově. Od září 1950 do konce roku 1953 pobýval ve vojenských táborech nucených prací PTP. Od ledna 1954 byl skladovým dělníkem v Opavě. 1. prosince 1955 je vzat do vazby a odsouzen na sedm let vězení, ve výkonu trestu ve Rtyni, Leopoldově a Valdicích.

V květnu 1960 se po amnestii vrátil do Opavy, kde mohl od roku 1964 při zaměstnání vypomáhat v duchovní správě. Po odchodu do důchodu se v dubnu 1974 stal duchovním správcem Kongregace Dcer Božské lásky v opavském Marianu, kde věrně sloužil téměř do posledních chvil. Po léta obětavě překládal duchovní a řeholní texty z němčiny a latiny a v paměti mnohých rovněž zůstává jako moudrý zpovědník, duchovní vůdce, příkladný a věrný kněz a řeholník. Zesnul v úterý 2. ledna 2007 v Domově svaté Zdislavy v péči sester Božské lásky. Poslední rozloučení se konalo v kostele ústavu Marianum v Opavě v úterý 9. ledna 2007; poté bylo tělo zesnulého uloženo do řádového hrobu na opavském hřbitově.

Portrét Lva Hipsche najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 738−745.