P. Jaroslav Pilík

P. Jaroslav Pilík se narodil 26. září 1926 v Nechvalicích u Sedlčan. Po maturitě vstoupil v Praze do kněžského semináře. V době teologických studií byl obviněn z tzv. protistátní činnosti a v roce 1949 odsouzen na 16 let vězení. Tento trest si postupně odpykával ve věznicích na Mírově, v Ostrově nad Ohří a Leopoldově. Ve vězení v Leopoldově se setkal s tehdejším jezuitským provinciálem P. Františkem Šilhaném a 31. července 1957 tajně vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Na kněze byl vysvěcen rovněž tajně v Leopoldově biskupem Gojdičem 26. prosince 1958.

Po odpykání trestu pracoval manuálně jako dělník. Při uvolnění v roce 1968 byl poslán do farnosti Vnorovy, kde působil jako kooperátor. Ve stejné funkci sloužil v letech 1971 až 1974 v Zábřehu na Moravě, potom jako administrátor farnosti Hradisko u Kroměříže, a to do roku 1981, kdy odešel do důchodu na Moravec. V roce 1990 byl vybrán jako zpovědník na Svatý Hostýn, kde také složil poslední řeholní sliby. Na Hostýně působil až do své smrti v pátek 8. července 2005. Poslední rozloučení se konalo v úterý 12. července v hostýnské bazilice; poté bylo jeho tělo uloženo do hrobu na místním hřbitově.

Portrét Jaroslava Pilíka najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 717−721.