P. Josef Vaněčka

P. Josef Vaněčka se narodil 10. března 1912 v Sehradicích u Luhačovic. Do Tovaryšstva Ježíšova vstoupil 5. srpna 1932 v Polsku. Studia filozofie a teologie absolvoval v Krakově a v Římě na Papežské gregoriánské univerzitě a na Papežském orientálním institutu. Kněžské svěcení přijal ve východním obřadu 24. dubna 1943 v Římě. Po návratu do vlasti z české armády v Anglii se stal profesorem na řádovém gymnáziu na Velehradě, kde ho roku 1950 zastihla likvidace klášterů. Internaci prožil v Bohosudově, Králíkách a Želivi.

V roce 1960 byl jako kněz a člen jezuitského řádu odsouzen do vězení. V roce 1962 byl na všeobecnou amnestii z vězení propuštěn a nastoupil práci u dopravního podniku v Brně jako čistič výhybek. Do duchovní správy se dostal v roce 1968; působil v brněnské diecézi v Dolních Kounicích a Křepicích. V roce 1993 přišel do řeholní komunity na Velehradě a ve farnosti vypomáhal jako kněz-důchodce. Zemřel 13. června 2000 na Velehradě; poslední rozloučení se konalo 19. června.

Portrét Josefa Vaněčky najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 668−673.