P. Josef Jeřábek

P. Josef Jeřábek se narodil 30. října 1914 v Budči u Dačic. Studoval gymnázium na Velehradě a v 14. srpna 1935 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Teologii studoval během Druhé světové války u sv. Ignáce v Praze. Těsně před svěcením byl společně s první skupinou scholastiků zatčen gestapem. Byl vězněn v koncentračním táboře Terezín a v káznici Bernau. Po osvobození byl v Praze vysvěcen na kněze a teologii dostudoval na Heythrop College v Londýně. Do vlasti se vrátil ještě před komunistickým převratem.

Od roku 1950 byl v internaci v Bohosudově, Oseku a Králíkách. Od roku 1956 působil jako duchovní správce řeholních sester, jako kostelník a opět jako duchovní. Nejdéle, patnáct let, působil v Oseku. V roce 1993 začal pracovat na Svatém Hostýně, kde se stal oblíbeným zpovědníkem a kazatelem. Zemřel 6. října 1999; poslední rozloučení se konalo na Svatém Hostýně.

Portrét Josefa Jeřábka najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 658−661.