P. František Flamík

P. František Flamík se narodil 5. března 1915 v Prušánkách. Od roku 1926 studoval na jezuitském gymnáziu na Velehradě, kde po sextě, 13. srpna 1932, vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Gymnázium ukončil maturitní zkouškou roku 1936 v Praze-Bubenči. Filozofii studoval dva roky v Belgii a třetí rok absolvoval na jezuitském filozofickém institutu v Benešově u Prahy. Teologii začal studovat v belgické Lovani, ale po obsazení Belgie nacisty byl poslán do francouzského Lyonu. Tam byl 13. května 1942 vysvěcen na kněze. Ve Francii také několik let působil. Po návratu do vlasti roku 1945 působil u sv. Ignáce v Praze, kde vedl studentské mariánské družiny, kázal a byl duchovním rádcem Junáka. Od 2. února 1948 sloužil v Děčíně jako kaplan ve farnosti a jako profesor náboženství na gymnáziu.

Po Akci K v dubnu 1950 pobýval v Bohosudově a Želivi. Po propuštění na svobodou roku 1955 se vrátil k příbuzným do Prušánek a pracoval v Hodoníně jako dělník u železničního stavitelství a pak v naftových dolech. Roku 1959 jej zatklo StB a odvezlo do vazby do Ostravy, kde byl odsouzen k devíti letům vězení. V květnu 1960 by propuštěn na amnestii. V letech 1960−1969 se vrátil k práci v naftových dolech.

Roku 1969 by ustanoven do duchovní správy. Sloužil ve Vnorovách, v Moravské Nové Vsi a ve Frenštátě pod Radhoštěm. Od roku 1971 do roku 1990 sloužil v Lesnici v okrese Šumperk. Roku 1990 odešel do důchodu a přestěhoval se do jezuitské komunity na Svatém Hostýně, kde sloužil v poutní bazilice jako zpovědník. Zemřel 24. dubna 1994 na Svatém Hostýně. Jeho tělo bylo 2. května uloženo na hostýnském hřbitově.

Portrét Františka Flamíka najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 626−629.