P. Vojtěch Pešek

P. Vojtěch Pešek se narodil 28. června 1910 v rolnické rodině v Dražni (dnešní okr. Plzeň). Studoval na arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči, kde se setkal s jezuity. Po sextě vstoupil 14. srpna 1928 do řádového noviciátu na Velehradě. Středoškolská studia pak završil maturitou v opět v Praze. Studia filozofie absolvoval v letech 1931−1934 v Pullachu u Mnichova. Magisterku strávil jako vychovatel studentů žijících v konviktu při Arcibiskupském gymnáziu v Praze. Pa studia teologie byl poslán do Belgie, třetí ročník absolvoval v baskickém Durangu. Na kněze byl vysvěcen 15. července 1939 v Loyole.

Už za protektorátu se vrátil do vlasti. V letech 1942−1944 postupně krátce působil jako prefekt studentů Arcibiskupského gymnázia v Praze, ministr domu na Svatém Hostýně, socius novicmistra na Velehradě a ministr domu u sv. Ignáce v Praze. Během velké akce nacistů proti pražským jezuitům byl 26. června 1944 zatčen a odvezen na Pankrác a pak do Terezína. V květnu 1945 se vrátil do Prahy ke sv. Ignáci, kde působil jako ministr a ekonom domu a posléze jako provinční ekonom. Po Akci K v dubnu 1950 byl přepraven do Želivi, kde byl zařazen do kanceláře jako účetní. Roku 1956 byl přemístěn do lágru v Králíkách. V soudním procesu v Hradci Králové byl odsouzen ke čtyřem rokům vězení; do výkonu trestu byl odvezen do Valdic, odkud byl propuštěn na amnestii v květnu 1962.

Po propuštění pracoval jako dělník v Západočeských papírnách v Plzni. V období uvolnění byl ustanoven jako kněz do duchovní správy pražské arcidiecéze. Postupně pak působil v Nečtinách, Dolním Jamném, Krašově a Krsech. Roku 1992 odešel na odpočinek do komunity ke sv. Ignáci v Praze, kde dále sloužil jako zpovědník. Zemřel v Praze 22. července 1994. Pohřeb se konal 2. srpna; jeho tělo bylo uloženo v řádovém hrobě na Vyšehradě.

Portrét Vojtěcha Peška najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 629−635.