F. Antonín Náplava

F. Antonín Náplava se narodil 25. května 1908 v Medlovicích v rolnické rodině. V roce 1922 začal studovat na jezuitském gymnáziu na Velehradě, odkud v roce 1926 odešel do Prahy je sv. Ignáci, kde se vyučil sazečem a tiskařem a začal pracovat v malé provinční tiskárně. Během základní vojenské služby byl po výcviku přeložen do Košic, kde pracoval jako sazeč. Po skončení vojenské služby vstoupil 12. listopadu 1931 do jezuitského noviciátu na Velehradě.

Po noviciátu byl poslán do Prahy, kde pracoval v provinční tiskárně až do roku 1943, kdy byla pražská rezidence zabrána nacisty. Pak několik let pracoval ve farní kanceláři na Velehradě. Likvidace řádů roku 1950 jej zastihla opět v Praze. Internován byl v Bohosudově a v Oseku, pak pracoval na dostavbě přehrady Klíčava a na stavbě dalších přehrad v severozápadních Čechách. Když roku 1958 dosáhl důchodového věku, odešel do Prahy, kde se v Kněžském domově u sv. Ignáce stal topičem.

Kvůli zdravotním problémům musel opustit Prahu a roku 1971 odešel do charitního domova pro kněze a řeholníky na Moravec. Tam vypomáhal opisováním samizdatů a dalších textů v češtině i v latině. Pro členy provincie také připravoval Liturgické kalendáře České provincie TJ a opsal i dekrety 32. a 33. generální kongregace. Zemřel na Moravci 15. února 1991.

Portrét Antonína Náplavy najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 588−591.