P. Josef Buráň

P. Josef Buráň se narodil 10. března 1913 v Hradčovicích v rolnické rodině. V roce 1925 začal studovat na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, kde roku 1934 maturoval. Do jezuitského noviciátu vstoupil 7. září 1934 v Děčíně; druhý rok absolvoval v Benešově u Prahy, kam byl noviciát přesunut. Filozofii studoval v holandském Nijmegenu. Teologii začal studovat roku 1939 v Innsbrucku, ale kvůli válečným událostem se vrátil domů a ve studiu pokračoval soukromě v Benešově u Prahy, na Svatém Hostýně a v Praze. Na kněze byl vysvěcen 28. června 1942 v Praze.

Jako kněz začal sloužit v Hradci Králové u kostela Panny Marie. Pak byl povolán na Velehrad a odtud do Prahy, kde jako socius pomáhal v řízení provincie. Po opětovném pobytu v Hradci Králové se roku 1949 vrátil na Velehrad. Po Akci K byl odvezen do Bohosudova, kde pracoval v kaolince. Po vojenském výcviku následovaly pracovní lágry v Čechách i na Slovensku. Do civilu byl propuštěn roku 1953. Zůstal žít na Slovensku, kde pracoval jako hlídač či poštovní zřízenec.

Roku 1969 se vrátil ke kněžské službě v české provincii. Stal se spirituálem slovenských sester sv. Vincence z Pauly v domově důchodců v Krásné Lípě u Rumburku, kde sloužil následujících dvacet let. Byl také zpovědníkem sester sv. Cyrila a Metoděje v druhém místním domově důchodců a vypomáhal v duchovní správě ve městě i okolí. Roku 1988 odešel kvůli zdravotním potížím do charitního domova pro kněze a řeholníky na Moravci, kde 14. ledna 1991 zemřel. Na přání příbuzných byl pochován v řádovém hrobě na Velehradě.

Portrét Josefa Buráně najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 586−588.