P. Josef Vraštil

Josef Vraštil se narodil v Chomoutově na Hané v rodině sedláře. Po maturitě na gymnáziu v Olomouci se přihlásil do arcidiecézního kněžské semináře. Dne 5. července 1901 byl v Olomouci vysvěcen na kněze. Několik let působil jako kaplan ve ve Vítkově a Kostelci u Krnova. Dne 10. listopadu 1905 vstoupil do noviciátu Tovaryšstva na Velehradě. Filozofická a teologická studia si doplnil v Innsbrucku. V letech 1910−1914 studoval na UK v Praze češtinu a latinu a byl promován doktorem filozofie. Třetí probaci vykonal ve Svatém Ondřeji v Korutanech.

Od školního roku 1916−1917 do roku 1933 vyučoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči češtině, latině, náboženství, němčině i dalším předmětům. V letech 1929−1933 byl i ředitelem gymnázia, redigoval také "Bubenečské zprávy" a spravoval knihovnu. V roce 1938−1939 vedl nově založené řádové gymnázium v Bratislavě. Pak opět krátce působil na gymnáziu v Bubenči, přesunutém pak na Smíchov, a posléze krátce na Velehradě.

V letech 1933−1937 byl představeným Československé provincie. V Praze u sv. Ignáce v této době kázal, zpovídal a vedl Mariánskou družinu paní. Vypomáhal také na Svatém Hostýně. Během celého života byl literárním historikem a spisovatelem; je autorem řady spisů, překladů a článků. Po zrušení škol nacisty pracoval v knihovně na Velehradě. Zemřel po mrtvici 22. srpna 1944. Pochován byl v Praze na Vyšehradě v jezuitském hrobě.

Portrét Josefa Vraštila a soupis jeho děl najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 247−258.