P. František Lízna

Otec František se narodil 11. července 1941 v Jevíčku. V devatenácti letech byl sedm měsíců vězněn v Jáchymově za hanobení sovětské vlajky, protože nemohl snést nespravedlivé zatýkání těch, kdo nechtěli vstoupit do družstva. V letech 1960–1962 pracoval ve Zbrojovce a jako kulisák v brněnském Janáčkově divadle. Když po vojně pracoval jako dělník v cukrovaru, zavřeli ho podruhé za pokus o nedovolený přechod státních hranic. Později působil jako ošetřovatel v ústavu pro mentálně postižené na Velehradě, kde se setkal s jezuity. Právě zde objevil svou touhu sloužit bližním a Bohu a 28. dubna 1968 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Rok strávil v jezuitské koleji v Londýně a v řádovém domě v Rakousku. V letech 1969–1974 studoval bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. První sliby skládal 15. srpna 1972 v Hostimi u Moravských Budějovic. Na kněze byl vysvěcen 28. června 1974 v Litoměřicích biskupem Františkem Tomáškem. Nedostal však státní souhlas ke kněžské službě. Pracoval tedy dál jako sociální pracovník. V roce 1977 patřil mezi první signatáře Charty 77, za což se dostal do vězení potřetí. Celkem byl vězněn pětkrát, také za šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních.

Po Listopadu 1989 se stal rektorem jezuitského kostela v Brně, kde působil do roku 1995. Staral se o nemocné, Romy, vězně a bezdomovce. Poslední sliby složil 31. července 1993. Dále působil jako vězeňský kaplan na Mírově a bydlel na faře ve Vyšehorkách. Byl známý také jako poutník. Na pěších poutích, mimo jiné do Santiaga de Compostela, ušel několik tisíc kilometrů. Při jedné z nich se uzdravil z rakoviny. Zkušenosti z těchto cest jsou obsahem několika jeho knih. Je rovněž autorem překladů životopisů svatých z angličtiny.

Byl nositelem několika vyznamenání a ocenění – Řádu Tomáše G. Masaryka, za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv (2001), Ceny Františka Kriegla, za práci ve vězeňství (2003), Ceny Celestýna Opitze, za péči o nemocné a potřebné (2013) a Ceny Paměti národa (2017). V roce 2020 mu bylo uděleno významné maďarské ocenění – Cena Jánose Esterházyho, která se uděluje za šíření duchovního odkazu tohoto mučedníka komunizmu.

Otec František byl oblíbeným exercitátorem a vyhledávaným učitelem modlitby, pečoval o bývalé vězně a bezdomovce. Byl známý svojí laskavostí a velkorysostí. Jako osobnost mnohokrát překvapoval.

Parte ke stažení naleznete ZDE.

Křesťanský magazín 4. 4. 2021 ve své třetí části obsahoval vzpomínku na P. Františka Líznu.
Životní příběh P. Františka Lízny na stránkách Paměti národa, Ústavu pro studium totalitních režimů a České televize (dokumentární cyklus GEN).
Videozáznam z udělení Ceny Jánose Esterházyho 8. března 2020.

Z rozhovorů s Františkem Líznou:
V modlitbě musí být řád, Bulletin Jezuité, 2013, č. 4, s. 14-18.
Je tady také církev, která trpí, 10.2.2013.
Na straně nejslabších, Bulletin Jezuité, 2006, č. 2, s. 20-23.

Knihy Františka Lízny:
Jak jen teskná je noc. Vetus Via, Brno 2014.
Pouť za sv. Brigitou Švédskou do Vadsteny. Cesta, Brno 2013.
Vstávám a pokračuji v cestě: z Fatimy do Compostely. Cesta, Brno 2013.
Pouť za sv. Kateřinou Sienskou: do Sieny a Říma. Cesta, Brno 2010.
Šel jsem však vytrvale. Deník P. Františka Lízny z pouti za sv. Cyrilem a Metodějem. Cesta, Brno 2008.
Musím jít dál. 4 404 286 kroků P. Františka Lízny za svatým Jakubem. Cesta, Brno 2006.

Překlady:
Lodovico Ferretti, Svatá Kateřina Sienská. Cesta, Brno 2011.
Malcolm Muggeridge, Matka Tereza z Kalkaty: něco krásného pro Boha. Cesta, Brno 2009.

Vzpomínky na Františka Líznu:
Tomáš Kutil: Poutník k lidským srdcím. Vzpomínky na kněze, disidenta a rebela Františka Líznu. Cesta, Brno 2021.