P. Josef Wamser

P. Wamser se narodil v Hati u Tachova. Gymnaziální studia konal v Bohosudově na německém gymnáziu našich otců. Bylo to v letech 1917−1925. Byl německé národnosti, ale s výbornou znalostí českého jazyka. Do noviciátu nastoupil v roce 1925 a po dvou letech na Velehradě složil řeholní sliby. Filosofická studia konal od roku 1927 do 1. ledna 1929 v Oudenbosch, potom až do konce školního roku 1929−1930 v Nijmegenu v Holandsku. Teologická studia absolvoval v Lublinu na Bobolaneu v Polsku v letech 1930−1934. Na kněze byl vysvěcen v Lublinu 18. června 1933.

Rok byl v Českém Těšíně kaplanem, polským kazatelem a katechetou na školách. Byl také ředitelem polské Mariánské družiny mužů a jinochů. V letech 1935−1942 byl v Benešově u Prahy. První rok byl sociem magistra noviců, ministrem domu a prokurátorem. Další léta byl novicmistrem. Po zabrání koleje v Benešově nacisty pokračoval noviciát na Velehradě, a i tam byl magistrem noviců.

V roce 1945 odešel jako Němec do Rakouska. Stal se na jeden rok ve Svatém Ondřeji (Sankt Andrä) sociem magistra noviců, dva roky byl operářem a od roku 1948 instruktorem třetí probace. Jen z ojedinělých dopisů jsme se o něm něco dovídali. Tak vím, že byl také nějaký čas v Innsbrucku rektorem Canisiana.

Sám jsem měl v roce 1945 v prázdniny i já tu čest tohoto úctyhodného muže poznat, když jsem u něj dělal examen před vstupem do řádu. Vryl jsem si ho do své paměti (tehdy jsem už byl dva roky knězem) jako muže, který opravdu jen sledoval celým rozhovorem oslavu Boží, prospěch řádu, ale i mé štěstí. Tedy muž přesný, přísný, ale s velikou láskou.

Zemřel v Rakousku jako člen rakouské provincie, do které byl převeden otcem generálem. My jej však vděčně vzpomínáme i u nás.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 499−500.