Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 15. 10. 2019  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. Alois Raška

Datum narození:1.6.1910
Datum vstupu do řádu:  14.8.1928
Datum úmrtí:9.5.1983

Narodil se na Hané, v Troubkách blízko Přerova. Obecnou školu vychodil v rodišti. Dvě měšťanky navštěvoval v Tovačově. Roku 1924 přišel na gymnázium na Velehrad. Nastoupil do sekundy a po sextě vstoupil v roce 1928 na Velehradě do noviciátu. Po prvních slibech 15. srpna 1930 odešel na rok do Prahy-Bubenče a 24. června 1931 tam složil maturitu. Po maturitě byl poslán do Polska, do Krakova, aby studoval filosofii na řádovém Institutu. Po těchto studiích byl dva roky prefektem a učil na velehradském gymnáziu. Rok byl vychovatelem v Praze-Bubenči. Roku 1937 odjel do Belgie do Marneffe, kde studoval na Teologickém institutu pro utečené Španěly. Druhý rok však byl poslán do Holandska do Valkenburgu. Ani tam ještě nezůstal. Třetí a čtvrtý ročník vystudoval v Lovani v Belgii. Tam byl po třetím roce 22. září 1940 vysvěcen na kněze.

Po skončení teologie v roce 1941 se přestěhoval v Belgii do Tronchiennes a vykonal si třetí probaci. Nemohl se už potom vrátit domů. Spolu s P. Mikuláškem byli jako "Němci" internováni a s armádou ustupující před nacisty se dostali do Francie. Po vysvětlení omylu P. Raška potom na pařížské univerzitě studoval profesuru chemie a přírodopisu. Po válce se vrátil do Prahy, dva roky pokračoval na Karlově univerzitě ve studiu a stal se profesorem. Začal potom v roce 1947 vyučovat na gymnáziu bohosudovském, a to až do roku 1949, kdy byl StB zatčen.

Byl ve vazbě v Ústí nad Labem a tam také odsouzen pro pobuřování (čtení a rozšiřování pastýřského listu a dekretu o exkomunikaci tzv. Katolické akce). Byl odsouzen k trestu tuhého vězení na dva roky nepodmíněně, k peněžitému trestu v částce 10.000 Kčs a ke konfiskaci poloviny jmění. Trest si plně odpykal na Mírově, ve Valdicích a krátce v Mladé Boleslavi, odkud byl propuštěn. Tehdy ještě kněží, kteří se dostali na svobodu, mohli být ustanoveni do duchovní správy.

Tak byl P. Raška ustanoven do Jesenice u Rakovníka v litoměřické diecézi. Bylo to pohraničí se vším všudy − malý zájem o věci Boží, o kostel a mši svatou. Dokud byl P. Raška schopný, vlastnoručně opravoval, co se dalo, jak na kostele v Jesenici, tak i v okolí, kde mu bylo svěřeno několik kostelů. Žil v Jesenici jako poustevník, velice skromně. Když onemocněl, musel být hospitalizován v nemocnici v Rakovníku. Nejprve na interně, potom v nemocnici pro dlouhodobě ležící, kde skonal. Byl pohřben v Rakovníku do kněžského hrobu.

Za zmínku stojí kuriózní událost při pohřbu: V té době už StB zaznamenala, že pohřby kněží, i řeholníků, jsou navštěvovány mnoha kněžími i věřícími. Každého takového pohřbu se zúčastnili bezpečně i lidé, kteří se "nenápadně" pohybovali mezi věřícími a kněžími s nataženýma ušima. Všechno se přesně evidovalo. V Rakovníku na to měl okresní tajemník a StB přísnější metr. Především na všech příjezdech se dělaly technické prohlídky aut, jakmile viděli, že autem jede kněz, důkladně, aby byli zdrženi co nejdéle a na pohřeb přijeli pozdě. Dokonce velice přísně kontrolovali i auto, ve kterém jel z Prahy jako zástupce otce biskupa Tomáška jeho generální vikář Dr. Vaněk. Tak se stalo, že obřady kvůli této kontrole začínaly se zpožděním asi 10 minut.

Druhé opatření bylo v tom, že z kostela nesměl jít průvod na hřbitov, ale na účet okresu byly přistaveny 2 autobusy, zvláště pro kněze, které je odvezly na hřbitov. Jakmile z nich všichni vystoupili, autobusy odjely. Po pohřebních obřadech u hrobu, když se přišlo k bráně na hřbitov, autobusy nikde. Protože kněží byli oblečeni jako ke mši svaté, tak se v průvodu, i když ne organizovaném, museli dostat ke kostelu a faře, kde měli své civilní oblečení a kde bylo připraveno pohoštění. Tak přece jen prošli náměstím a lidé Rakovníka je museli vidět v čele s biskupem Msgre. Otčenáškem. To jen tedy jako zajímavá kuriozita rakovnické "obezřetnosti"!


Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 489−491.


Náš tip

U stolu v Betánii: Víra, hrob a přátelství

Marko Ivan Rupnik

Polarita dvou povah, činné a meditující osobnosti, je skloubitelná ve společném domově, v Betánii. Text načrtává plusy a minusy dvou duchovních typologií a rozvíjí pohled na místo, kde se vyhraněné osobnosti mohou setkávat: v domě, kde je stále zván Pán...
více »


Ignác z Loyoly a spiritualita Východu: Průvodce knihou Duchovní cvičení

Tomáš Špidlík

Špidlíkův Průvodce je napsán jak pro ty, kdo hledají cestu obnovy svého života, tak pro ty, kdo dávají duchovní cvičení. Průvodce pomáhá odkrývat vše, co nám běžně v úsilí o prohloubení vztahu s Pánem snadno uniká: jemnost Božího hlasu, na který je třeba reagovat, křehký záchvěv lidského srdce, které „mluví“, a také závratné Boží hlubiny, které člověka zvou do Božího Srdce...
více »





Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Misijní jaro církve
Aby inspirace Ducha Svatého vedla církev k novému rozkvětu misií.
Národní úmysl: Ať svatost kněží a tichost a obětavost všech Bohu zasvěcených svědčí světu o tom, že Bůh stačí pro naplnění života.
více »

Nejbližší akce

Výstava "Kardinál Tomáš Špidlík Z celého srdce"


Koncert k 400. výročí úmrtí košických mučedníků


Víkend Jezuitou dnes


více »

Nejbližší duchovní akce

Kněžské exercicie


Kněžské exercicie


Duchovní obnova s P. Jiřím Pleskačem


Kněžské exercicie


více »

Kalendárium

Založení jezuitské univerzity v Bogotě

Památka mučedníků ze Severní Ameriky


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil