Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 20. 4. 2018  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. Alois Raška

Datum narození:1.6.1910
Datum vstupu do řádu:  14.8.1928
Datum úmrtí:9.5.1983

Narodil se na Hané, v Troubkách blízko Přerova. Obecnou školu vychodil v rodišti. Dvě měšťanky navštěvoval v Tovačově. Roku 1924 přišel na gymnázium na Velehrad. Nastoupil do sekundy a po sextě vstoupil v roce 1928 na Velehradě do noviciátu. Po prvních slibech 15. srpna 1930 odešel na rok do Prahy-Bubenče a 24. června 1931 tam složil maturitu. Po maturitě byl poslán do Polska, do Krakova, aby studoval filosofii na řádovém Institutu. Po těchto studiích byl dva roky prefektem a učil na velehradském gymnáziu. Rok byl vychovatelem v Praze-Bubenči. Roku 1937 odjel do Belgie do Marneffe, kde studoval na Teologickém institutu pro utečené Španěly. Druhý rok však byl poslán do Holandska do Valkenburgu. Ani tam ještě nezůstal. Třetí a čtvrtý ročník vystudoval v Lovani v Belgii. Tam byl po třetím roce 22. září 1940 vysvěcen na kněze.

Po skončení teologie v roce 1941 se přestěhoval v Belgii do Tronchiennes a vykonal si třetí probaci. Nemohl se už potom vrátit domů. Spolu s P. Mikuláškem byli jako "Němci" internováni a s armádou ustupující před nacisty se dostali do Francie. Po vysvětlení omylu P. Raška potom na pařížské univerzitě studoval profesuru chemie a přírodopisu. Po válce se vrátil do Prahy, dva roky pokračoval na Karlově univerzitě ve studiu a stal se profesorem. Začal potom v roce 1947 vyučovat na gymnáziu bohosudovském, a to až do roku 1949, kdy byl StB zatčen.

Byl ve vazbě v Ústí nad Labem a tam také odsouzen pro pobuřování (čtení a rozšiřování pastýřského listu a dekretu o exkomunikaci tzv. Katolické akce). Byl odsouzen k trestu tuhého vězení na dva roky nepodmíněně, k peněžitému trestu v částce 10.000 Kčs a ke konfiskaci poloviny jmění. Trest si plně odpykal na Mírově, ve Valdicích a krátce v Mladé Boleslavi, odkud byl propuštěn. Tehdy ještě kněží, kteří se dostali na svobodu, mohli být ustanoveni do duchovní správy.

Tak byl P. Raška ustanoven do Jesenice u Rakovníka v litoměřické diecézi. Bylo to pohraničí se vším všudy − malý zájem o věci Boží, o kostel a mši svatou. Dokud byl P. Raška schopný, vlastnoručně opravoval, co se dalo, jak na kostele v Jesenici, tak i v okolí, kde mu bylo svěřeno několik kostelů. Žil v Jesenici jako poustevník, velice skromně. Když onemocněl, musel být hospitalizován v nemocnici v Rakovníku. Nejprve na interně, potom v nemocnici pro dlouhodobě ležící, kde skonal. Byl pohřben v Rakovníku do kněžského hrobu.

Za zmínku stojí kuriózní událost při pohřbu: V té době už StB zaznamenala, že pohřby kněží, i řeholníků, jsou navštěvovány mnoha kněžími i věřícími. Každého takového pohřbu se zúčastnili bezpečně i lidé, kteří se "nenápadně" pohybovali mezi věřícími a kněžími s nataženýma ušima. Všechno se přesně evidovalo. V Rakovníku na to měl okresní tajemník a StB přísnější metr. Především na všech příjezdech se dělaly technické prohlídky aut, jakmile viděli, že autem jede kněz, důkladně, aby byli zdrženi co nejdéle a na pohřeb přijeli pozdě. Dokonce velice přísně kontrolovali i auto, ve kterém jel z Prahy jako zástupce otce biskupa Tomáška jeho generální vikář Dr. Vaněk. Tak se stalo, že obřady kvůli této kontrole začínaly se zpožděním asi 10 minut.

Druhé opatření bylo v tom, že z kostela nesměl jít průvod na hřbitov, ale na účet okresu byly přistaveny 2 autobusy, zvláště pro kněze, které je odvezly na hřbitov. Jakmile z nich všichni vystoupili, autobusy odjely. Po pohřebních obřadech u hrobu, když se přišlo k bráně na hřbitov, autobusy nikde. Protože kněží byli oblečeni jako ke mši svaté, tak se v průvodu, i když ne organizovaném, museli dostat ke kostelu a faře, kde měli své civilní oblečení a kde bylo připraveno pohoštění. Tak přece jen prošli náměstím a lidé Rakovníka je museli vidět v čele s biskupem Msgre. Otčenáškem. To jen tedy jako zajímavá kuriozita rakovnické "obezřetnosti"!


Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 489−491.


Novinka z Refugia

Mariánská úcta v tradici křesťanského Východu

Tomáš Špidlík

Text nás seznamuje s Marií, která v dějinách upoutala tolik lidských srdcí! To je důležité faktum nejen pro teology. Je potřebné se k ní nejen obracet, ale také studovat: jak žila ona i ti, kdo na ni mysleli. Špidlíkovo sdělení nás podněcuje ke zdravé mariánské úctě.
objednat »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Za ty, kdo nesou odpovědnost za hospodářství a ekonomii
Aby ti, kdo nesou odpovědnost za teorii a řízení hospodářství, měli odvahu odmítat ekonomii vyřazování a nerovnosti a uměli otevírat nové cesty.
Národní úmysl: Za rodinná a farní společenství, aby napomáhala kladným odpovědím na Boží volání.
více »

Nejbližší akce

Studentský Velehrad 2018


Formační setkání Živých kamenů


Biblická exegeze s Živými kameny


Noc kostelů


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení (Kurz 238)


Seminář pro ženy


Duchovní cvičení Anamnéza


Ignaciánské exercicie: 2. týden


více »

Kalendárium

Příchod prvních jezuitů do Čech

Věčné sliby prvních jezuitů


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil