Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 16. 10. 2019  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. Eduard Křivánek

Datum narození:15.3.1898
Datum vstupu do řádu:  14.8.1915
Datum úmrtí:26.12.1982

P. Křivánek se narodil takřka ve stínu velehradské baziliky, v Modré. Velice celý život k Velehradu lnul. Na Velehradě chodil do obecné školy a v letech 1911−1915 navštěvoval v Uherském Hradišti gymnázium. Po čtvrté třídě odešel 14. srpna 1915 do noviciátu. Po prvních svatých slibech 15. srpna 1917 musel dokončit středoškolská studia. Rok byl v Linci na gymnáziu, rok na Velehradě a dva roky v Praze-Bubenči, kde v roce 1921 maturoval. Tím byl připraven na vysokoškolská studia. Řádem předepsaná studia filosofie konal na univerzitě v Innsbrucku (1921−1924). Potom byl rok pomocným vychovatelem v Praze-Bubenči v konviktu při arcibiskupském gymnáziu. V roce 1926−1927 byl generálním prefektem na Velehradě. V roce 1927 odejel na teologická studia do Maastrichtu v Holandsku, kde byl 16. července 1930 vysvěcen na kněze a poslední rok jako kněz dokončil teologii.

V roce 1931 byl zapsán jako posluchač Karlovy univerzity v Praze, a to na profesuru matematiky a fyziky. Tato studia úspěšně zakončil v roce 1936. V roce 1937−1938 vykonal třetí probaci v Drongenu v Belgii. Po návratu domů v roce 1938, tedy jako čtyřicetiletý, začal konečně vyučovat. V roce 1938−1942 byl profesorem na gymnáziu na Velehradě a od roku 1939 také ředitelem gymnázia. V roce 1942 musel po kratičkém čtyřletém působení svou profesorskou činnost zase zanechat. Nacisti zrušili všechna jezuitská gymnázia u nás, tedy i velehradské.

V letech 1942−1945 byl operářem na Velehradě, ale převážně byl jako provizor na faře v Domaníně u Moravského Písku. Po válce byl zase určen do své práce profesora. Dva roky byl v Praze-Dejvicích a od roku 1947 učil na gymnáziu v Bohosudově. V Bohosudově jej zastihlo zajištění. Žil tam tedy dál, ale ne jako svobodný člověk, tím méně jako profesor. Z Bohosudova byl přemístěn do Oseka a odtud do Králíků. Z Králík se dostal do svého rodiště v Modré 20. prosince 1960 (do konce prosince 1960 byl zlikvidován poslední koncentrační tábor řeholníků).

P. Křivánek pomáhal na Velehradě a sloužil jako kněz sestrám ve velehradském ústavě sociální péče. Přesně nemohu už zjistit, kdy odešel do Niměřic k sestrám vincentkám, které tam sloužily v domově důchodců. Určitě tam byl v době nástupu mého úřadu provinciála, tj. už v roce 1971. V Niměřicích onemocněl zánětem prostaty. Protože byla zjištěna rakovina, doktoři nechtěli přistoupit k operaci. Bylo třeba se rozhodnout a odejít. Dům, ve kterém bydlel, byl mimo hlavní budovu. V tomto domě sice bydlely také sestry, ale přes den tam byla jen jedna, která byla po noční a spala. Když se stav P. Křivánka zhoršoval, musely jej vzít mezi obyvatele a tam zase neměl vhodné prostředí pro řeholníka a kněze, který se vlastně připravoval na smrt.

Zařídil jsem všechno na Moravci a otci jen sdělil, kdy pro něj přijedu. Přijal to jako dispozici a tak jsem jej s nějakými jeho věcmi dovezl 2. června 1980 na Moravec. Už v jeho věku s ním nebyla řeč, aby se přidal a koncelebroval, proto jsem mu dovolil, aby měl mši svatou na pokoji. Obětavě mu tam přisluhoval Fr. Náplava. Všechno nachystal a také jej trochu vedl, aby něco nevynechal. Na Moravci žil až do zhoršení zdravotního stavu. Byl odvezen do nemocnice v Novém Městě, odkud byl přeložen na Buchtův kopec. Tam zemřel. Příbuzní z Modré si přáli, aby byl pochován na Velehradě. Protože tam máme svůj řádový hrob, byl tedy pochován na Velehradě mezi své spolubratry jezuity. Protože velehradský hřbitov je hřbitovem jeho rodiště, Modré, ani státní úřady neměly námitek.


Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 487−489.


Náš tip

Vyprávění o svátostech

Michal Altrichter

Text o jednotlivých svátostech církve nabízí podněty k duchovnímu životu. Opírá se o předchozí zkušenost klasiků spirituální teologie. Jde o praktické uchopení tématu...
více »


Otčenáš

Tomáš Špidlík

V modlitbě stále znovu opakujeme prosbu Ježíšových učedníků: „Pane, nauč nás modlit se.“ Stejně jako apoštolům Ježíš celé církvi dává modlitbu Otčenáš. Nesytí duši spousta vědomostí, ale vnitřní procítění a zakoušení pravdy. V Otčenáši najdeme podněty, které pomáhají upřímně a hluboce prožívat to, co je nejdůležitější...
více »





Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Misijní jaro církve
Aby inspirace Ducha Svatého vedla církev k novému rozkvětu misií.
Národní úmysl: Ať svatost kněží a tichost a obětavost všech Bohu zasvěcených svědčí světu o tom, že Bůh stačí pro naplnění života.
více »

Nejbližší akce

Výstava "Kardinál Tomáš Špidlík Z celého srdce"


Koncert k 400. výročí úmrtí košických mučedníků


Víkend Jezuitou dnes


více »

Nejbližší duchovní akce

Kněžské exercicie


Kněžské exercicie


Duchovní obnova s P. Jiřím Pleskačem


Kněžské exercicie


více »

Kalendárium

Založení jezuitské univerzity v Bogotě

Památka mučedníků ze Severní Ameriky


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil